Švédští Vikingové se v devátém století usazovali kolem Baltského moře a pronikali do Ruska nejprve jako žoldnéři povolaní soupeřícími kmeny v oblasti dnešního Sankt Peterburgu.
Slované nazývali Vikingy Varjagy, oni sami si říkali Rhos nebo Rus, což znamenalo mořeplavci. Z tohoto vikingského slova vznikl název Rus, Rusko.
V roce 839 dopluli po Dněpru a Donu až do Černého moře. Z ruského území obchodovali s Byzancí. V Rusku založili řadu nových měst - Novgorod, Kyjev a další. Nakonec se sami ujali moci a založili rod Rurikovců. Vikingové se dostali i do Konstantinopole a odtud až do Bagdádu.
Koncem osmého a začátkem devátého století mluvily všechny skupiny Vikingů přibližně stejným jazykem, který dnes lingvisté označují jako "staroseverštinu". Náležel do germánské větve jazyků, kterými se mluvilo kolem Severního moře, a měl společné kořeny se starou angličtinou.
