ʙᴛs sʜᴏʀᴛ ɪᴍᴀɢɪɴᴇs ғʀᴏᴍ ɪɴsᴛᴀɢʀᴀᴍ

Pouť - HOBI PART 2

*než jste šli na kladivo byly jste na mnoha jiných, ať už stresujících, při kterých Hobi křičel jako malé dítě, nebo na úplně normálních atrakcích. Po nějaké době jsi dotáhla Hobiho před kladivo*

Hobi – Y/N ne.. Už je mi zle hodně..
Y/N - Tak půjdu sama
Hobi – Samotnou tě tam nepustím!
Y/N - Tak?
Hobi - Dobře.. Jdu s tebou.. Ale pak půjdeme na ruské kolo
Y/N - Platí!

*vzala jsi ho za zápěstí a nacpala se do fronty. Po asi 10 minutách jste byly na řadě. Sedli jste si do sedaček a Hobi pevně stisknul tvou ruku. Pomalu ji drtil, když se celé stavba začala hýbat*

Hobi – Y/NNNNN!
Y/N - Klid!

*zasmála jsi se. Kladivo bylo už ve velké výšce. Podívala jsi se na Hobiho a musel a se zasmát z jeho výrazu. Ráda bych ho popsala, ale pro vaše dobro to radši psát nebudu. Když jste vystoupily, Hobi hned spadnul na zem, protože se mu extrémně motala hlava. Zasmála jsi se a pak mu pomohla vstát*

Hobi - Potřebuji na chvilku přestávku Y/N..
Y/N - Dobře

*pousmála jsi se a šla s ním na nejbližší lavičku, kde jsi ho posadila a sedla si vedle něj. Opřel si hlavu o tvoje rameno a uklidňoval sám sebe*

Hobi – Ahhh jdem na to kolo

*po nějaké době vstal a podal ti ruku. Kývla jsi hlavou, ruku přijala, postavila se a šla s ním. Po nějaké době jste k němu přišli a čekala v řadě. Hobimu se začala potit ruka a ty jsi se na něj podívala nechápavým pohledem*

Y/N - Co se děje?
Hobi – Nic

*pokusil se o úsměv. Věděla jsi, že je něco špatně. Sedli jste si do kabinky na kole. Vyjeli jste úplně nahoru*

Y/N - Je tady fakt nádherný výhed
Hobi – Jo to je, ale ty jsi víc nádherná

*sledovala jsi nádherný, pomalu noční, Seoul, ale když jsi si uvěmila co řekl, podívala jsi se na Hobiho*

Y/N - Um..? J-jak to myslíš..?

*řekl jsi a to co udělal jsi vůbec nečekala..*