Nemůžu Být Otec.. - JIMIN

374 10 0
                                    

*byla jsi u sebe doma. Jimin vždy dojížděl a nijak vám to nevadilo. Asi týden u tebe nebyl a od té doby ti je hrozně špatně.. Moc jsi si toho nevšímala, ale začala jsi zvracet často a měla mnohem větší hlad.. Poprosila jsi Jimina, aby s tebou byl aspoň jeden víkend a on na to kývnul s tím, že budete u nich v dormu, takže jsi si zabalila pár věcí. Tvá mamka se o tebe strašně bála a začala mít pocit, že jsi těhotná.. Jediné, co jí napadlo bylo koupit ti test, který jsi si ještě neudělala. Asi hodinu předtím než měl Jiminssi přijet jsi se rozhodla, že si ho uděláš. Dala jsi  ho do sáčku a následně do tašky, protože jsi trvala na svém a to nad tím, že jsi snědla něco špatného a tvůj žaludek to hold nepobírá*

*byla jsi na mobilu a v tom zazvonil zvonek. Rychle jsi vstala, seběhla dolů, otevřela dveře a skočila Jiminovi kolem krku*

Y/N - ahoj zlato..
Jimin – ahoj

*zasmál se a silně tě objal*

Jimin - chyběla jsi mi..
Y/N - ty mě taky

*dlouze jsi ho políbila*

Jimin – tak kde máš věci? Vezmu ti je

*pomalu jsi si stoupla na nohy, vzala ho za ruku a táhla ho do pokoje, kde jsi si vzala batoh. Jiminssi ti vzal menší kufr a šel dolů. Ty jsi se šla rozloučit s matkou*

Y/N - tak mami.. Já jdu teda ke klukům..
Matka – dobře zlato.. Hlavně nedělej hlouposti a na nic nepospíchej, nechceme miminku ublížit..
Y/N - nejsem těhotná
Matka - zkoušela jsi ten test?
Y/N - ano, ale ještě jsem se nedívala
Matka – tak se podívej ano?
Y/N - ahh jo..
Matka - dobře tak pa

*dala ti pusu na líce a silně objala. Objala jsi ji zpět*

Y/N - ahoj..

*rozloučili jste se a šli společně s Jiminem do auta. Položila jsi ruku na tu jeho, když ji měl na řídící páce a on tě začal hladil palcem. Když jste přijeli, Jimin ti vzal batoh i kufr a dal jej k sobě do pokoje. Ty jsi šla za ostatními, protože jsi je dlouho neviděla*

~Večer~

*byla jsi s Jiminem v jeho pokoji a objímali se*

Jimin – dal bych si něco sladkého, ale nechce se mi jít dolů..
Y/N - ummm Mamka mi něco přibalila do tašky
Jimin - ahhh dobře!

*vstal a rychle došel ke tvé tašce, ve které se začal hrabat. V tom jsi si uvědomila, že tam máš test, na který jsi se ještě stále nepodívala.. Co když ho uvidí?! Rychle jsi vstala šla za ním, ale to už držel test v ruce. Pomalu se na tebe podíval*

Jimin – ty- Já jsem to věděl!

*hodil test na zem. Rychel jsi ho vzala a dívala se na něj. Dvě čárky. Pozitivní. Podíval jsi se na něj a chtěla brečet. Moc dobře jsi věděla, že Jimin nemůže být otec, ale za tohle jsi prostě nemohla..*

Jimin – kdy sakra pochopíš, že nemůžu být otec?! Proč nebereš prášky nebo něco! Ku*wa!
Y/N - Jim-
Jimin – ne! Vstaň, vem si věci a běž pryč! Nevracej se dokud budeš v sobě mít dítě!

*nevěřila jsi tomu, že tohle řekl. Bolelo to, nesmírně moc.. Jelikož jsi si věci nevybalovala, vzala jsi batoh, kufr a šla rychlím krokem ke dveřím, obula se a šla co nejrychleji do nejbližšího hotelu. Doufala jsi v to, že tě nikdo neviděl. V hotelu jsi si zabrala pokoj na jednu noc, rychle do něj vešla a co nejrychleji zavřela dveře. Dívala jsi se před sebe a nevěděla, co dělat.. Pomalu jsi sjela na zem a začala brečet*

ʙᴛs sʜᴏʀᴛ ɪᴍᴀɢɪɴᴇs ғʀᴏᴍ ɪɴsᴛᴀɢʀᴀᴍKde žijí příběhy. Začni objevovat