ʙᴛs sʜᴏʀᴛ ɪᴍᴀɢɪɴᴇs ғʀᴏᴍ ɪɴsᴛᴀɢʀᴀᴍ

Když Se Chceš Mazlit.. - JUNGKOOK [@KBNTJS]

[7:18pm] - Kookieho studio

Y/N - Jungkookie-ah Jak dlouho ještě?

*zeptala jsi se mezitím co jsi seděla na gauči v jeho studiu a byla na mobilu*

Kookie - ještě pár minuuut

*oznámil ti, přičemž ťukal do klávesnice a myši celkem rychle. Seděla jsi tam už několik hodin a čekala, dokud Kookie dohraje. Řekl ti, abys počkala u něj, protože jsi s ním chtěla být a mazlit se. Položila jsi mobil na stolek a potichu sledovala svého přítele, který věnuje více pozornosti hře než tobě. Už tě to nebavilo. Vstala jsi, přišla k němu a vecpala se mu do klína, kde jsi si sedla a objala ho mezitím co stále hrál*

Kookie – c-co děláš?

*zašeptal, přičemž byla v pozadí ze sluchátek slyšet střelba. Neobtěžovala jsi se odpovědět a odpočívala s hlavou položenou na jeho rameni. Když neslyšel odpověď, podíval se na tebe a všiml si, že jsi trošku smutná, přičemž jsi zavřela oči, dále odpočívala a svým způsobem trucovala*

Kookie – jsi v pohodě?

*optal se a sundaval si sluchátka. Potichu jsi si povzdechla*

Y/N - proč mi nemůžeš někdy věnovat pozornost?

*cítila jsi, jak se ti zatřásl hlas*

Kookie – jak to myslíš..?
Y/N - nikdy si nenajdeš čas pouze na mazlení nebo jenom pár polibků..

*zakňučela jsi*

Y/N - vždy hraješ tu hroznou hru..

*Kookie si uvědomil, jak s tebou ‘zachází’ (v aj ‘treated’, nevím jak to přeložit normálně..) a že ti nedává dostatek pozornosti, kterou věnuje ostatním věcem. Opět se podíval na obrazovku a jak jsi slyšela, nadále ťukal do klávesnice a klikal myší.*

-Jak jinak..-

*řekla jsi si v hlavě. Ale po několika minutách společně s tebou vstal*

Kookie – tak se jdeme mazlit, co ty na to?

*řekl, přičemž se usmíval. Vypnul hru a stále doufal v to, že víš, že tě miluje. Podívala jsi se mu nechápavě do očí*

Y/N - t-ty jsi to vypnul?
Kookie – ano, protože tě miluji

*opět se usmál a šel do pokoje, přičemž tě hladil po zádech. Opatrně tě položil na postel a objal tě nazpátek. Konečně jsi dostala to, co jsi chtěla a v žádném případě ho nepouštěla. Po několika hodinách si Kookie myslel, že jsi spíš*

-Ohh.. Y/N už spí-

*řekl si v hlavě a snažil se opatrně dostat z tvého objetí, aby mohl pokračovat ve hře. Ale v tom jsi otevřela oči a probodla ho pohledem*

Y/N - Jungkooku!

*zamručela jsi*

Kookie - promiň, promiň, promiň!

*zašeptal, přičemž se zase vrátil do stejné pozice. Cítila jsi se trochu špatně.. Přeci jenom jsi ho po skoro celé noci pustila*

Y/N - víš co.. Běž hrát.. V pořádku

*zašeptala jsi*

Kookie - vážně?!

*rychle se posadil s úsměvem. Věnoval ti sprchu polibků na tvůj obličej, přičemž jsi se usmívala*

Kookie - neboj, budu zpátky dřív než si myslíš!

*běžel zpátky do jeho studia, přičemž se stále usmíval*