Enormně Podivní

19. Kapitola - aneb infantilní svetry

Potter musí trpět nějakou poruchou spánku. Jak je jinak možné, že dokáže spát tak dlouho? Copak neví, že se má vstávat za kuropění?

Severus podrážděně pochodoval po místnosti (Božena Němcová by řekla že šukal po místnosti:D) a čekal až se vzbudí jeho zelenooká Nemesis. Vlatně nechápal proč, koneckonců bez Pottera mu je jistě líp, ale když on se tak nudí!

Kdyby ten kluk vstal, svět by se stal mnohem otravnějším, ale zároveň zábavnějším místem. Proč ho tedy neprobudit?

Hm-...počkat! Proč ho neprobudit nějakým obzvlášť nechutným způsobem? Kluk si to zaslouží a jeho pověsti by to taky prospělo.

Geniální nápad, pane Snapee!

Severus se tiše přikradl k rozházené posteli, ve které se slastně rozvaloval polonahý Harry Potter a zamířil na ni hůlkou. Chvíli uvažoval o vhodném zaklínadle a pak zašeptal své oblíbené: ,,Levicorpus!"

Kluk vyleťel do vzduchu a shodil ze sebe peřinu. Pyžamo mu sjelo a tak mohl Severus nerušeně obdivovat jeho pokožku. Nerušeně proto, že se ten pitomeček nevzbudil.

Nechal jej tedy chvíli hlavou dolů, doufajíc, že se třeba probere časem a sundal ho až když začal rudnout. Chlapec sebou žuchnul do peřin a místo aby se probral-...zachrápal.

Severus zuřivě zůžil oči (chich, vzpomněla jsem si na veverku z Doby ledové...:D) a pomstychtivě zašeptal:"Aquamenti!"

Jestli toho ospalce nevzbudí tohle, tak už nic! A skutečně-...

,,ÁÁÁ-... POMÓC-... CO SE TO-... ZAPLAVÝÝÝÝÝ-...!"

,,Dobré ránko, jakpak jsme se vyspali?"zeptal se Severus vesele mokrého chlapce. Kluk se na něj podíval a naprosto nečekaně po něm vystartoval.

Povalil ho na postel a klekl si na něj. Byl mokrý, což se Sverusovi ani trošku nelíbilo, neboť si nehodlal nechat promočit svůj hábit.

,,Slezte ze mě, Pottere,"vyštěkl.

,,Ne!"

,,Pottere, okamžitě slezte, nebo vás nechám vyloučit!"

,,To asi nenecháte, když vás teď uškrtím,"řekl chlapec s fanatickým leskem v očích a popadl jej za krk ,,Budu vás dusit tak dlouho, dokud neřestanete dýchat. A víte co udělám pak? Pak vysekám díru do toho jezera dole a strčím vás pod led. Vaši mrtvolu najdou až na jaře, ale to už dávno nebude k poznání. Řediteli samozřejmě řeknu, že vás dostal Voldemort a nikdo, nikdo nepříjde na to, že lžu!"

Severus začínal panikařit. Ten kluk vypadal vážně naštvaně. Bylo by možné, že by svoji pohrůžku splnil? No, psychopat to byl vždycky takže-...

Harry se začal smát, když zjistil, že profesor vzal jeho výhružku vážně. Svalil se z něj a pobaveně lapal po dechu.

,,Snad-...snad jste si-...snad jste si nemyslel že bych vás vážně-...to snad není-...profesore vy-... vy jste si myslel, že vás chci vážně zabít?"vyrážel ze sebe vždycky, když se mu povedlo trochu zmírnit ten záchvat.

Severus zatím vstal a důstojně si osušil hábit, aby nevypadal jako chlapec, kterému se teď pyžamo velice zajímavě lepilo k tělu. Pak sjel chlapce, válejícího se po posteli, od hlavy až k patě tím nejvražednějším pohledem a řekl: ,,Takovéto chování si vyprošuji. Zdá se, že nějak zapomínáte na to, že jste stále mým studentem."

,,A taky vaším otcem, takže mimo školu se k vám mohu chovat jak chci", uzemnil ho hned chlapec ,,jenom škoda, že jste už plnoletý. Kdyby jste nebyl, mohl bych vám i některé věci přikazovat!"

Severusovi se zatmělo před očima. To tak!

,,Raději se převlečtě, nehodlám se tady o vás starat, až se nachladíte!"vyštěkl zbaven všech argumentů a vydal se do kuchyně dumat nad tím, proč toho blbečka vůbec budil. Kdyby ho nechal spát, měl by svatý klid.

Ale ne, on se musí zase dobrovolně uvrtat do věcí, ze kterých nemá naprosto žádný úžitek. Celý tenhle pobyt byl až do teď větším fiaskem než si myslel.

"Co budeme dělat?"zeptal se chlapec, jen co dorazil do kuchyně v dlaším ze svých infantilních svetrů s vánoční tématikou. Tenhle byl se sněhulákem (ano, inspirace deníkem B. Jonesové. Nezapomeňte ale, že tam skončila Brigit a Mark spolu, jak to asi dopadne tady?)Proboha kolik jich ještě má?

,,Líbí se vám můj svetr?"zeptal se kluk ,,jestli chcete, můžu vám nějaký dát. Mám jich dvanáct, paní Weasleyová mi je plete k Vánocům a k narozeninám."

Dvanáct!

Severus měl chuť začít řvát. DVANÁCT svetrů s vánoční tématikou. Těch svetrů, které tak nemůže vystát! Zač mě tak trestáš, Brumbále?

,,Ne děkuji,"procedil nakonec zuřivě mezi zuby ,,velice rád se vzdám toho otěšení nosit na sobě svetr s nějakým tlustým vousatým chlapem, opilým sobem nebo infantilním sněhulákem."

,,Mám i jeden s vánočním stromečkem", řekl dychtivě kluk ,,ten by se vám nelíbil?"

Utahuje si z něj. To přece není možné, aby tohle ten idiot myslel vážně. To prostě ne!