H A I L E Y
"Tak moc se mi stýskalo," vzlykla jsem, když mě můj otec Stephen a starší brácha Ryan pevně tiskli k sobě uprostřed letištní haly v rodinném objetí.
Právě jsem se po třech letech vrátila z Brazílie, kde jsem žila se svou matkou Kennyou, která si byla až moc jistá tím, že když mi dala život, tak mi ho také může řídit. Nutila mě dělat věci, které jsem nechtěla. Byla na mě přísná a měla velké nároky. Doufala v to, že budu stejná jako ona. Už od mého narození se ze mě snažila udělat její mini verzi. Nikdy se nezajímala o to, co doopravdy chci. Nezajímalo ji to, že nechci studovat na univerzitě, že se nechci stýkat s jejími kamarádkami každý pátek, a že chci mít vlastní život a věnovat se modelingu jako ve státech. V Brazílii jsem přišla o všechny své spolupráce.
Proto jsem se rozhodla vrátit do USA, přesněji do Los Angeles, kde jsme dříve žili všichni pohromadě, jako šťastná rodina, dokud si matka nenašla jiného muže.
Po dvaceti letech šťastného manželství jí zřejmě otec začal nudit, tak si našla jiného, se kterým se odstěhovala do Brazílie a mě si vzala s sebou, protože jsem na rozdíl od mého bratra tehdy ještě nebyla plnoletá, čímž mi překopala úplně celý život. Trvalo mi téměř rok, než jsem se s tím smířila a na všechno si zvykla.
"Ptát se tě, jak si se měla, asi nemá cenu," promluvil otec. Jen jsem pokroutila hlavou a setřela si slzy z tváře. Ryan mi vzal kufry a šli jsme v tichosti k autu. Nastoupili jsme a jeli k našemu domu.
**
"Bylo těžké od ní odjet?" optal se brácha, když už jsme byli doma, kde se to vůbec nezměnilo. Jen tu je to, co mi v Brazílii s matkou tolik chybělo, příjemné ticho a klid. Jsem nepopsatelně šťastná, že jsem zpátky doma.
"Vůbec. Spíše bylo těžké opustit přátelé, které jsem si tam našla," posmutněla jsem. Ale na druhou stranu, tady mám staré přátelé, na které se neskutečně těším.
"A po nějakém klukovi se ti nestýská?" musel si rýpnout. Viděla jsem, jak otec napjal uši, když došla řeč na kluky.
"Ne," uchechtla jsem se. "S matkou to ani nešlo. Měla jsem přísný zákaz," protočila jsem očima.
"Tati, upřímně," začala jsem a ještě chvilku přemýšlela, jak to mám říct. "Obdivuju tě, žes to s matkou vydržel tak dlouho," řekla jsem, čemuž se uchechtl.
"To se tolik změnila?" přikývla jsem.
"Stala se z ní hrozná povrchní a sobecká mrcha," kousla jsem si do jablka a oba dva na mě vykulili oči, když jsem o matce prohlásila, že je mrcha.
"Půjdu si vybalit a spát, jsem unavená z toho letu a zítra si toho musím tolik zařídit," zamluvila jsem tu trapnou tichou chvíli.
Objala jsem se s nimi, popřáli jsme si dobrou noc a já šla konečně po dlouhé době s klidem na duši spát.
***
dad - Stephen Baldwin
brother - Ryan Good (Baldwin)
