Když měl Justin pro dnešek vše splněné, opustili jsme společně studio, nastoupili do auta a vyrazili směrem do restaurace, jelikož jsme měli za celé odpoledne pouze tu pizzu a byli jsme oba hrozně hladoví.
"Projel si na červenou, Justine," vyděšeně jsem ho upozornila, když se křižovatkou prořítil jako namydlený blesk.
Byl mimo a já začala mít strach.
Z čela mu stékal pot, ruce se mu chvěly, sotva zvládl svírat volat v dlaních, a nepřítomně hleděl před sebe.
"Justine, jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho s obavami v hlase.
Nereagoval, musela jsem tedy trochu zvýšit hlas.
"Justine, zastav, sakra!" jel jako blázen.
Najednou prudce zabrzdil na kraji silnici a vší silou bouchl do volantu, až jsem leknutím naskočila.
"Co se děje?" zeptala jsem ss a vzápětí jsem si za tak blbou otázku chtěla hned nafackovat. Co by se asi dělo, Hailey. Lymská nemoc, deprese, úzkost a vyčerpání.
"K tobě domů to už odřídím já," řekla jsem a vylezla z auta, které jsem obešla k Justinovi.
"Jedeme do restaurace," zavrčel. Plus zvýšená agresivita.
Pohladila jsem ho po tváři a povzdechla si.
V jeho očích jsem viděla prázdno. Ani známka citu. Nebo alespoň strachu či smutku. Necítil nic. A mě ho bylo opět neskutečně moc líto. Přála jsem si, aby se z toho co nejdříve dostal. Nic víc jsem si teď nepřála.
Beze slov náhle vystoupil, auto obešel a sedl si na místo spolujezdce, takže jsme mohli pokračovat k cestě. Sice ne do restaurace, ale to mi vůbec nevadilo. Jídlo si můžeme objednat.
Celých patnáct minut jízdy bylo hrobové ticho. Koutkem oka jsem viděla a především slyšela, jak zhluboka dýchal, dlaně svíral v pěst a podupával si nohou.
Jak bych mu jen mohla pomoci? Byla jsem naprosto bezradná. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala. Nemám ani ponětí, jak se s takovými lidmi zachází. Vůbec jsem nevěděla, čím mu ulevím a čím naopak ne. Proto jsem také radši byla ticho.
Když jsme dorazili k němu domů, hned spolkl pár prášků. Podívala jsem se na krabičku od antidepresiv a několika vitamínů. Naštěstí to není tak zlé. Čekala jsem jiné a horší prášky. Něco nelegálního. Ale vitamíny mě hodně překvapili.
"Na co je dobrý ten hořčík?" zeptala jsem se.
"Mírní podrážděnost a nervozitu," řekl a já přikývla.
"Jak se cítíš?" přešla jsem k němu.
"Potřebuju více kyslíku," řekl a vedl mě do místnosti, uprostřed které měl pouze takové velké pouzdro, skákací balón, podložku na cvičení a rádio. Asi nějaká meditační místnosti, kam se chodí uklidit.
"Zapneš mě do toho, prosím?" přikývla jsem.
Mezitím, co jsem si to prohlížela, Justin si svlékl triko a zůstal jen v kraťasech, z čehož mi zaskočila slina.
Justin si vlezl dovnitř, koukala mu jen hlava. Bylo to vtipný.
"K čemu to je?" zase mé blbé otázky.
"Když pak zmáčkneš to tlačítko, náplní se to celé kyslíkem a ten se mi dostane do mozku a sníží úroveň stresu. Pomáhá mi to při úzkostech," vysvětlil mi to, tak jsem ho v tom zavřela zipem a zmáčkla tlačítko.
Nechala jsem ho tu v klidu a šla do kuchyně, kde jsem otevřela lednici a vyndala nějakou zeleninu, šunku a sýr.
Po chvíli hledání jsem našla i pečivo, které jsem namazala, a obložila ho tím vším, co jsem vyndala z lednice.
Do konvice jsem udělala ještě zelený čaj, připravila hrnečky a posadila se ke stolu.
Naslouchala jsem tomu tichu, které tu bylo všude kolem mě. Jak tu Justin může žít sám? Já bych se z toho zbláznila. Asi bych ho měla navštěvovat častěji.
Jak jsem o něm přemýšlela, za chvíli se tu objevil a vypadal mnohem lépe.
"Udělala jsem svačinku," pousmála jsem se.
"Tos nemusela. Já bych ti něco připravil nebo objednal," s úsměvem se posadil naproti mně.
"A jak ti teď je?" zeptala jsem se během toho, co jsme jedli.
"Mnohem líp. Netuším, proč to na mě přišlo zrovna, když jsem byl v pohodě. Přes celý den se mi nestalo nic, co by mě rozhodilo. Od rána jsem měl skvělou náladu a pak ses objevila ty a měl jsem ještě lepší náladu. A pak najednou záchvat," povzdechl si a promnul si oči.
"No, já si všimla, že už ve studiu si byl takový nervózní," měla jsem na mysli to, jak si pořád tahal za vlasy a mnul obličej.
"Ani si to neuvědomuji," konverzace o jeho stavu mu očividně nepřinášela nic dobrého, proto jsem rychle změnila téma.
"Máš to tady moc hezké," řekla jsem.
"Děkuju. Ty si neplánuješ koupit něco svého? Budeš bydlet s otcem jako Ryan?" zasmál se a já taky.
"Ne, ne. Já si chci koupit něco svého narozdíl od bráchy," odpověděla jsem.
"Ale teď na to není ještě vhodná chvíle,"
"Proč ne?" zeptal se.
"Nevím, prostě to tak cítím," pokrčila jsem rameny a dál jedla.
instagram
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Liked by belieber, jailey, fan and 260 739 others
justinbiebernews hailey baldwin and justin bieber left his studio in West Hollywood, California.
View all comments.
belieber i love them together 🥰
hater 🦆🦆🦆🦆
jailey they went to Justin's house!!! 😍😍😍
haileysfan i will kill him if he hurt hailey again!!
hater hailey will do anything for money and fame
belieber babies ❤️
jailey I'm glad they have each other's back 💞💞💞
jelena SELENA IS BETTER
kendalljenner 😋
***
přemýšlím, kdy už bych je mohla začít pomalu dávat dohromady. 🤔 co si o tom myslíte vy? a jaký bude jejich největší problém v tom, aby spolu zase začali fungovat jako pár?
