jedna z nejoblíbenějších thomasových vzpomínek na léto (nehledě na to, jak moc otřepané to bylo) byl ten večer, kdy s newtem strávili chytáním světlušek na zahradě.
brzy to proměnili v soutěž, aby viděli kdo ukořistí více broučků. běhali v kruzích, bez ohledu na životní prostředí a v jednom kuse zakopávali o kameny, trávu nebo dokonce o sebe samotné. mohli křičet čísla a hádat se o to, kdo vyhrál, ale brzy ztratili přehled. vlastně oba dva upadli bez dechu do trávy a smáli se.
slunce zalezlo a měsíc s hvězdami se začali hlásit o své místo na obloze. byl to jeden z těch okamžiků, kdy chtěli být thomas i newt potichu.
"hej, newte," promluvil thomas a odhánějíc od sebe brouka.
"jo, tommy?"
"myslíš si, že by jsi někdy utekl?" zeptal se thomas a přitom se velmi bál tuto otázku položit.
"nemyslím si," odpověděl newt lehce.
"co kdybych se tě zeptal, zda-li by jsi utekl se mnou?" thomas se díval na newta, který se soustředil na noční oblohu
"udělal bych to." odpověděl okamžitě. "utekl by jsi ty se mnou?" dodal newt.
"bez zaváhání."
- Terez.
ČTEŠ
Summer friends
Fanfiction"letní přátele nezůstávají" -------------------------------------- →trasnslate →Newtmas →originál (https://www.wattpad.com/story/77233095-summer-friends-newtmas)