Stála jsem na letišti a držela tvou ruku. Držela jsem jí opravdu pevně. Bylo to přeci jen na posled.
Usmál jsi se na mě a pohladil mě po tváři.
Palcem si mi setřel slzu, která jela po tváři.
,,Neboj nezapomenu na tebe. I když budeš přes celý svět, vždy budeš na prvním místě," zamumlal jsi a vtáhl jsi si mě do obětí.
Já ti věřila, věřila jsem ti opravdu moc, ale byli to jen slova.
Slova, které jsem slyšela vždy, ale niky nebyla pravdivá.
Byli to jen slova utišení, aby druhým bylo alespoň na chvíli lépe.
Abys věděl
Nepomohlo to...
