Týden utelk jako voda.
Podnikli jsme spolu spousty výletů a ukázal jsi mi dost zajímavých míst.
Ale i tak jsem se domu těšila.
Věděla jsem, že už se nemá cenu otáčet za minulostí a že bych měla začít žít.
Zajímavé bylo, že teď si čas měl a psal jsi mi každý večer.
Měla jsem radost.
Stali se z nás opravdu dobří kamarádi.
Nic víc, nic míň..
Konečně jsem se s tím nějak srovnala a začala žit svůj život, ve kterém si nehrál hlavní roly..
Tedy dokud ses nevrátil zpět do Čech.
Sám a nezadaný.
Pak se to celé začalo točit zase kolem tebe.
