🌸 Nezabudla som 🌸/Fanfiction/ / Dejrisa/

🌸13🌸

Pohľad Dominika:

Ničemu jsem nechápal. Absolutně ničemu. Rychle jsem vytáhl mobil a vytočil Matyáše. Chvíli to zvonilo ale pak to típl. ,, Co to!?" Nechápal jsem. Zavolal jsem mu znova a znova. Zakaždým to típnul. Neostáva mi jiná možnost jen jít za ním.

Pohľad Mattema:

Po asi pol hodinke dívání se na film mi začel vyzvánět mobil. Kto zas něco chce? A pak se mně zmocnil strach. Byl to Dominik. A sakra. Radši to nezvednu. Tak jsem to típnul prostě. Ale to jsem nemněl dělat. Pak mi volal nejméně tak čtyři krát. Zakaždým jsem to típnul. Něch mně. Řekl jsem jsi v mysli. Pak přestal. Díkybohu! ,, Kto to bol? " Spýtala sa pokojne Klára. ,, Ale netráp sa tým. " Řekl jsem jí a dal jí pusu na čelo. Pak jsme se zase dívali na film.

Po skončení filmu jsem se rozhodl udělat večeři. Možná je už pozdě ale snad to nebude vadit. Pak někdo zazvonil. ,, Idem otvoriť." řekla pokojne Klára. já se jenomm usmál a pokračoval jsem ve své práci. ,, Kde je!" řekl někdo. Já jsem jen stál na míste. Toho bych poznal všude. Něčekal jsem avšak , že to zjistí tak skoro. Ale možná to neví. ,, O čom to hovoríš?" Zeptala se zmateně Klára. Musím něco udělat. Běžel jsem ke dveřím abych nenechal Kláru samotnou . A stál tam. Takovýho jsem ho ještě neviděl. Byli to smíšený pocity. Něco jako vztek a smutek zároveň. ,, Cos to udělal!" křičel na mně Dominik. Klára byla vystrašená. Přišla pomaly ke mně a schovala se za mně. Všiml jsi toho i Dominik a rychle své chování litoval. ,, Cos jí řekl?! " Řekl zoufale. ,, Povedal mi len pravdu!" Vyjádřila se Klára. ,, Tak mi řekni co je pravda!" Křičel Dominik. Viděl jsem na něm , že to nezvláda. Kolik toho ví ? ,, Chcel si ma len zneužiť! A ja som ti verila! "Křičela Klára a hrnuli jse jí slzy do očí. ,, Cože! Ja jsem tě zneužil?! " Díval jse zmateně na Kláru. Ja ju začel utešovat. Pak se podíval na mně nenávistnim pohledem. ,, Cos jí to řekl?!!! " Křičel Dominik. Já jsem se mu díval do očí. Nevím co mám říct. Ale budu mu muset lhát. ,, To co jsem musel říct." Řekl jsem zoufale. ,, Řekl jsem jí pravdu." Řekl jsem se zvýšeným hlasem. Ale uvnitř jsem se celý třásl. ,, Ty kreténe! " Vykřikl a vrhnul se na mně. Já nestíhám reagovat a už jsem dostal ránu. Padlí jsme na zem a začali jsme se mlátit. ,, Prestante! " Křičela po nás Klára. Já ji ale nevnímal a očividně ani Dominik. Pak z ničeho nic vytáhl nožík. Taký menší takej vreckovej ale stejně. S hrůzou jsem se na něho podívat. ,, Dominik! Prestaň! " Zakřičela znova Klára a tentokrát měla i slzy v očích. Nachvíli přestal zadíval jsem na ní a mně si nevšímal. Tak jsem se oddálil. Jenom kousek. A pak jsem mu vytrhnul nožík z ruky. Jen se na mně udiveně pozřel. Já se držel v bojové pozici. ,, Ty mně snad chceš bodnout? " Zeptal se Dominik a uchechtl se. ,, Když nevypadneš z mého bytu tak jo." Říkal jsem přerývaně. ,, Vrať mi ho. " Nastavoval ruku Dominik. ,, Vypadni." Zavrčel jsem. ,, Řekl jsem vrať mi ho!" Křičel Dominik. ,, A já řekl ať vypadneš! " Já jsem mu to vrátil. Pak se mi ho snažil vytrhnout. Ale co se nestalo. Já ho bodl. Byl jsem v šoku. Rychle jsem nožík pustil. Měl jsem ruce od krve. Co jsem to udělal? Dominik se zhrozene na mně podíval. Pak se sesunul na podlahu. ,, Dominik! " Plakala Klára. ,, Nie! Nie! Nie! Přežiješ, neboj sa. " Hladila ho Klára. Pak se otočila na mně. ,, Volaj záchranku! Čo tu len tak stojíš? " Křičela na mně Klára. Tak jsem běžel k telefonu. Nestihl jsem ani vytočit číslo a uslyšel jsem policii a záchranku. Otočil jsem se na Kláru. Ona byla jen při Dominikovi. Kto zavolal záchranku? Uslyšel jsem klopání na dveře. Náhle se rozrazili a jen jsem viděl jak jdou po mně policisti a sotili mně na zem. ,, Jau! Co to děláte?" Zeptal jsem se jich. Viděl jsem jak jdou i k Dominikovi. Jeho někam brali. Klára plakala. Jí taky přitlačili na zem. ,, Nechtě jí! " Křičel jsem na nich a snažil jsem se dostat k ní. ,, Ticho! Půjdete s náma. Všichni." Řekl jeden z policie. ,, Ale my jsme policii nevolali." Řekl jsem zmateně. ,, Jeho přítelkyně nám volala. " Ukazoval na Dominika. Ten se jen zmateně podíval na mně. ,, Ale já žádnou... " Ani nedořekl a už mu to doplo a mně taky. Adéla. ,, Ta jedna kráva!" Zakřičel. ,, Naučte se správně používat svůj slovník mladí muži." Pokarhal ho policista. Jeho to ale netrápilo. Všichni jsme teda šli nedobrovolně na policejní stanici.

Pohľad Sama:

Poviem vám nepredstavoval som si to takto. Myslel som si , že sa zas opijem, prídem domov a budem zas všetko v pohode. Ani som len nepomyslel na to , že by som si niekoho našiel. A lepšieho človeka som nemohol nájsť. Jej brat súhlasil. I keď najprv protestoval. Ako som očakával. Nie som dosť dobrý. Stále na mňa pozerá. Rozhodol som sa ísť so Sytniou do kina. Nejaký romantický film. Ach. Aspoň tam budem s ňou. V polovici filmu mi začal zvoniť mobil. ,, Prepáč, musím to zdvihnúť." Zašepkal som jej do ucha. Ona len prikývla a ja som jej dal pusu. Potom som išiel preč zo sály. ,,Prosím? " Začal som rozprávať. Na druhej strane sa ozvala polícia. Už mi nebolo všetko jedno. Ževraj je moja ségra na polícii. Aj s Dominikom a Matyášom? Čo sa tam preboha stalo?

Guys tu to utnem :D Nemám nápad ako by som ďalej pokračovala😕... ( myslím tým túto kapitolu. Jasné, že budem pokračovať. XD ) Ale už si zaslúžite novú kapitolu.😌❤️ Neskutočnú podporu mi dávate.😆 A ja musím vymyslieť happy ending :'D . Ne ale vážne XD. Mala som asi tri scénáre ako by sa to malo skončiť. Ani v jednom Klára neprežila😅... Je to trošku kratšie,no čo už.😅🙃 Niekedy zase pri ďalšej kapitole.🤪

S pozdravom DIA.❤️🌸