Slova Lásky

Co ta krabička cigaret?

Líbat Abby nebylo vůbec jako líbat Kláru, to bylo Oliverovi jasné už od chvíle, kdy poprvé spojil jejich rty. Celý polibek byl jaksi hladovější, dynamičtější a lepší, cítil její vůni, která se nápadně podobala pánskému deodorantu, vnímal její přítomnost a jak mu do tváří stoupá horko. Ještě větší silou ji přitiskl k dřevěné zdi a bez ostychu ji strčil ruku pod tričko, nechala ho a on si vychutnával každý centimetr její teplé, hebké kůže a u toho ji nepřestával líbat. Když jeho dlaň doputovala až k lemu podprsenky, blaženě se usmál a byl připravený dojít ještě dál, ale Abby ho prudce odstrčila. 

Připadala mu nádherná, opálené, hebké tváře se ji červenaly, prameny černých vlasů jí úplně vypadly z rozčepýřeného culíku a v tmavých očích ji divoce jiskřilo. Tak divoce, až ji Oliver málem znova políbil. Měl chuť se ji dotknout, toužil se ji dotknout, potřeboval se ji dotknout ještě víc, než si před pár minutami potřeboval zapálit. Potřeboval ji hned a potřeboval ji celou. Cítil, jak se mu v kalhotách dělá poněkud těsno a nevydržel to. Popadl její tvář do svých dlaní a znova ji políbil, ještě naléhavěji než předtím, a ona ho znova odstrčila. 

Oliver nebyl schopný rozumě uvažovat, jeho myšlenky se zastavili na větě. Chci ji a chci ji hned. V kalhotách měl těsněji než kdy dřív, tváře mu hořely vzrušením, doslova cítil, jak to v něm bublá. Znova se sehnul, znova se ji pokusil políbit, jenže ona už to nevydržela a než si oba stihli uvědomit, co se děje, Abby mu vrazila facku. 

Jeho tváří se prohnala vlna bolesti a celý svět se mu nepříjemně zatočil. Obě ruce si přitiskl na bolavý líc a vzrušení ihned nahradil vztek, i když to neřešilo problém s těsnými kalhotami. Oliver nebyl zvyklý, že ho nějaká odmítla, protože se mu to ještě nikdy nestalo. Mohl si ukazovat prstem a dívky se mu vrhaly k nohám a to byly mnohem krásnější než střapatá černovláska, co voní jako kluk. Ani si nevzpomínal kolik dívek už svedl, když jejich počet přesáhl číslo dvacet, přestal počítat. Ze začátku se alespoň snažil, kupoval jim drinky a skládal jim jeden kompliment za druhým. Spadla jsi z nebe? Protože vypadáš jako anděl. Máš krásné nohy, kdy otevírají? Svůdně se na ně usmál a nakonec je odvedl k sobě domů, čím déle to ale dělal tím více ho ty řeči a divadýlko kolem přestávaly bavit. Až nakonec stejně skončili v záchodové kabince jednoho z barů a neřekli si ani celá jména. Vyhovovalo mu to, protože dostal to po čem toužil. Nezávazný sex na jednu noc, nebo spíš na deset minut. 

,,Co děláš kurva?!" obořil za ni a levou rukou si zajel do vlasů, zatímco tu pravou stále tiskl k bolavé tváři. 

,,Co dělám já?!" vykřikla na něj taky a narovnala si červenou kšiltovku, která ji vlivem nedávného divokého líbání stihla skoro spadnout. Hrudník se ji poplašeně zvedal, tváře měl rudé a naštvaně zvedla do vzduchu ruku s tetováním. ,,Dokážeš si vůbec představit, jaké to je celý život chodit s vytetovanou větou 'Jenom když mi předtím vykouříš'?" 

Na chvíli nastalo ticho, a pak se Oliver nahlas rozesmál. Takhle nad tím nikdy neuvažoval a teď, když mu to Abby vyčetla, mu to připadalo k popukání. Zatímco se nahlas smál Abby si zkřížila ruce na prsou a kšiltovku si stáhla hluboko do obličeje. ,,Tak máš tu cigaretu nebo ne?"

Oliver se postupně přestal smát a s úšklebkem na tváři napodobil dívčino gesto. Samozřejmě že měl cigaretu, měl jich celou krabičku, ale kromě cigarety měl i docela neodkladný problém s těsnými kalhotami. Tenhle problém míval často, prakticky neustále. Ze začátku zkoušel studené sprchy, chodíval běhat a zkoušel fyzickou námahu, což ho brzo přestalo bavit, takže se nakonec uchýlil ke stránkám pro dospělé nebo výše zmiňovaným barovým záchodkům a nechal tomu volný průběh. Neměl se přese za co stydět ne? Nebyla jeho chyba, že mu každá holka ochotně dala, tak proč by toho kurva nevyužil. Vždyť ony doslova žebraly, aby s ním mohly skončit v jedné z těch kabinek. 

,,Jenom když mi vykouříš." 

,,Olivere..."

,,Abby?" 

Nějakou dobu na sebe koukali, Oliver se pobaveně usmíval a doufal, že dívka kývne, i když tomu téměř nevěřil a už se začínal smiřovat s tím, že si bude muset pomoct sám. Abby nakrčila nos, přes stín kšiltovky ji nešlo vidět do očí, kterými střídavě těkala mezi Oliverovým povýšeneckým úšklebkem a rozkrokem. Nakonec si odevzdaně klekla, černé vlasy si sepnula do culíku a probodla Olivera chladným pohledem. 

,,Tak si sundej kalhoty." 

Olivera to tak překvapilo, že na malou chvíli ztratil řeč. Úsměv ze rtů mu zmizel a nebyl se schopný pohnout. Pohled na Abbyin nenávistný výraz ho ochromil a on měl na malou chvíli chuť ji říct, že to nemusí dělat a že ji tu cigaretu stejně dá. Kurva, vždyť by ji dal všechno na světě jenom za jediný polibek. Pak si to ale rozmyslel, přinutil se k tomu povýšenému úšklebku a bez jediného dalšího slova si rozepnul roztrhané džíny. 

Když bylo po všem, Oliver měl pocit, že zapomněl dýchat. Tváře mu hořely, nevšiml si kdy přesně vpletl svoje prsty do Abbyiných vlasů, ani kolikrát vzdechl její jméno. Když to bylo po páté, přestal počítat. Teď se zády opíral o dřevěnou boudu, hlavu držel v mírném záklonu, ústa měl lehce pootevřená a sledoval, jak Abby kouří jím darovanou cigaretu. Byla rozkošná, a to neříkal jenom proto, že ještě před pár sekundami kouřila úplně něco jiného, prostě taková byla. 

,,Jsi kretén Olivere, víš to?" Podívala se na něj a znova potáhla z cigarety, jemu se na tváří objevil upřímný úsměv. 

,,Nikdo tě nenutil, abys to dělala." 

,,Proč zrovna já musím mít za spřízněnou duši namyšleného, nadrženého a sprostého kreténa." 

Vypustila z úst obláček kouře a rozpustila si sepnuté vlasy, Oliver pokrčil rameny a opět se na ni usmál.

,,Když já jsem namyšlený, nadržený a sprostý kretén, pověz mi něco o sobě a proč si osud myslí, že se k sobě hodíme." 

Sklonil se k ní a políbil jí a ona ho pro změnu neodstrčila.