Slova Lásky

Na Hrad, princeznu a draka

Maeve milovala léto, protože to znamenalo žádná škola, žádné učení, hromada volného času, sluníčko a zmrzlina, kterou ji kupovali rodiče. Maeve milovala zmrzlinu, točenou nebo kopečkovou, bylo to vlastně jedno a ze všech nejradši měla vanilkovou, protože tak krásně voněla a chutnala. A právě takhle si představovala den, kdy ji potká, svou spřízněnou duši. Na nebi nebude ani mráček a sluníčko bude vysoko na obloze, zatímco ona si bude spokojeně papat své dva kopečky vanilkové zmrzliny a u toho kývat nohama na houpačce v nedalekém parku. Mělo to ale jeden háček, kdykoli si na něj vzpomněla nakrčila nosík a našpulila ústa, její spřízněná duše, léto očividně nenávidí. 

Jednoho přesně takového dne Maeve a její rodiče vyrazili do parku, u stánku se zmrzlinou, kde pracovala milá, stará paní s tmavou kůží a legračními vráskami kolem očí, ji koupili zmrzlinu a ona pak spokojeně ťapala před nimi a nadšeně vyhlížela park. Už nebyla malá holka, bylo ji skoro devět! To si stále opakovala a u toho pokukovala po všech procházejících chlapcích, co když je jeden ten pravý? Je to ten s modrýma očima a kalhotami, které mu jsou moc velké nebo tenhle krásný o tři roky starší blonďák...

A tak Maeve pokukovala po všech kolemjdoucích, zatímco lízala studenou zmrzlinu a smála se. Dětské tvářičky měla opálené a čelo ji začínalo od všeho toho sluníčka červenat, na nose měla položené růžové sluneční brýle, které ladily s jejími růžovými sandálkami. Hnědé vlasy ji rozčepýřeně vlály kolem obličeje a několik pramenů na sobě neslo pozůstatky právě jedené zmrzliny. Všem, kteří Maeve někdy poznali, bylo jasné, že až vyroste bude tak nějak obyčejně krásná a roztomilá. Navíc se vždycky dívala na svět přes svoje růžové brýle, doslova nebo obrazně, a tak ji všechno připadalo kouzelné a pohádkově dokonalé. V jejím světe byli lidé hodní a pomáhali si, vyhazovali odpadky do koše, pomáhali bezdomovcům a chudí lidé vyhrávali loterie. 

Uprostřed parku se nacházelo dětské hřiště, složené s několika houpaček, pěti barevných skluzavek, na které v tomhle počasí lezl jenom úplný blázen, protože byly rozpálené od sluníčka, dřevěných prolézaček ve tvaru hradu s vysokým cimbuřím a provazovými žebříky. Kromě toho se všude nacházely lavičky pro rodiče a odpadkové koše, což žádné z přítomných dětí moc nezajímalo. 

Maeve se na tváři objevil upřímný úsměv, když si všimla, že se právě kolem dřevěného hradu pohybuje asi sedm jejich kamarádů a hrají hru, kterou vymysleli minulé léto. Na Hrad, princeznu a draka byla jedna z mnoha her, kterou si krátili prázdniny a ona měla pocit, že s ní přišel její spolužák Jack. Spočívala v tom, že všichni žili na zámku a snažili se získat určité postavení tím, že přesvědčili ostatní, že jsou toho hodni. Když jste se stali princeznou, mohla vás buď vystřídat jiná, zabít drak nebo jste si mohli vzít krásného prince a šťastně žít až na věky, a tak to bylo skoro se vším. Maeve rychle dojedla poslední zbytek zmrzliny, špinavé ruce si utřela do hnědých kraťasů a rozběhla se za kamarády. 

,,Ahoj!" vykřikla a objala svoji nejvíc nejlepší kamarádku kolem ramen. Cindy byla drobná blondýna s modrýma očima a špičatým nosem, znaly se už od školky a nikdy by ji za nic nevyměnila. I když byla strašně pesimistická, milovala strašidelné historky, kterých se Maeve bála, a její nejoblíbenější jídlo byla pizza s olivami a pálivými papričkami, což znamenalo, že vždycky když jim rodiče objednávali pizzu, museli objednat dvě, a pak zůstaly zbytky. Kamarádka ji objetí opětovala a ostatní jí nadšeně zamávali na pozdrav. Hra pokračovala. 

Na vysoké cimbuří dřevěného hradu vyšplhal TJ a zeširoka rozpřáhl ruce. TJ byl o rok starší kluk s placatým nosem a kůží jako čokoláda. Jeho rodiče se prý narodili až v jižní Africe a žili tam spolu se slony a lvy, taky prý viděli nosorožce a uměli házet s něčím, čemu se říkalo bamerang, nebo tak nějak. Tohle alespoň vždycky tvrdil TJ, který teď se zářivým úsměvem a velkolepým gestem prohlašoval. 

,,Já jako královský rytíř bych zabil zeleného draka, osvobodil princeznu a vzal si ji za ženu!" 

Cindy i Maeve se rozesmály a pozorovaly, jak po provazovém žebříku šplhá Zack, chlapcův nejlepší kamarád a u toho mu tváře rudnou námahou. Když konečně vylezl nahoru, prohrábl si černé vlasy, strčil do TJ a se stejně velkolepým gestem prohlásil:

,,Já jako královským rytíř bych zabil černého draka se zuby jako moje hlava, zachránil bych dvě princezny, a pak bych uspořádal hostinu pro celé království, se spoustou zmrzliny a dortů!" 

To už ale na cimbuří šplhal další chlapec, Jordan s tmavými vlasy a šedýma očima, kterým vždycky tvrdil, že až bude starší bude hrát americký fotbal a měl nejvíc nejlepší tetování, které kdy Maeve viděla. Jordan strčil do obou chlapců a zkřížil ruce na prsou. 

,,Hostiny může pořádat jenom král a já bych byl král. Uspořádal bych velký ples a zavedl, že každý kluk musí povinně hrát americký fotbal a pít zelený čaj!" 

Maeve se rozesmála a posunula si růžové brýle, které ji sklouzly moc dolů. Ach jak moc milovala léto a kamarády a vanilkovou zmrzlinu. Zrovna přemýšlela, jestli řekne, že kdyby byla princezna zavedla by vanilkovou zmrzlinu pro všechny zadarmo, anebo se vdala za krásného rytíře v lesklé zbroji, když se předstoupil kluk, kterého ještě nepotkala. 

Byl vysoký a hubený v batikovaném tričku, které určitě dostal od nějaké charity, a šedých teplákových kraťasech, které měl roztržené na obou kolenech. Měl zajímavé asijské rysy, úzké hnědé oči, dlouhý drobný nos a ostře řezané tváře. Tmavě hnědé vlasy mu padaly do očí a on naštvaně špulil pusu, zatímco měl obě ruce zaražené hluboko v kapsách a pohledem propaloval Jordana. 

,,To já kdybych byl král, zrušil bych léto." 

Maeve cítila, jak se pohledy všech kamarádů upřely na ní a jak ji začíná rudnou obličej. Cindy do ní opatrně strčila, vzala její ruku a pro jistotu si přečetla kamarádčino tetování, nikdo zatím neřekl ani slovo. Maeve si sundala růžové brýle a udělala krok k cizímu klukovi.

,,To já kdybych byla královna, zrušila bych takového krále." 

Všichni její kamarádi se začali hlasitě smát, Cindy chytla kamarádku kolem ramen, Zack, TJ a Jordan si vyměnili významné pohledy a cizí kluk střídavě těkal pohledem ke svému tetování a k dívce, která na něj právě promluvila. Ani jeden z nich nevěděl, co říct nebo si možná neuvědomoval, co přesně se stalo. Uběhlo několik sekund a ticho přerušila Cindy.

,,To já, kdybych byla princezna..."