Že by sen?

Odteď budeme kamarádi, jo?

~Pov. Czechi~
Ta dívka se usmala na mne.
-" Děkuji." Řekla a napila se.
-" Dobře, říkej, co se stalo?" Moc mne zajímalo, proč pláče. Na první vzhled na mne působila pozitivně, nikdy bych si ne pomyslel, že by brečela.
-" P-pohádala jsem se s bratrem, ale teď je všechno dobře."
-" Jestli tak myslíš, tak dobře." Vlastně, ani nevím její jméno!
-" Počkej, jseš Karolína?"
-" Ne." Zasmála se.
-" Je to populární jméno?"
-" Já nevím, ale mám pocit že ne. V Česku, no, tedy v Českých zemích, jakože, v tvých zemích není to tak známý." Takže se nacházím v České Republice? Není to špatný. Mně ztihli z Ameriky až sem přinést.
-" Violeta?" Dívka se zasmála ještě víc, pak se na mne podívala.
-" Jsem Veronika, Veronika Seliero." Veronika napravila ke mne svým ukazovaček. Jsem ho ztiskl.
-" Asi mne znáš, Jsem Česko, Česko Slovanský."
-" Odkud jsi se vlastně vzal?" Zeptala se. Jsem se pohrábal ve vlasech.
-" No, to ani já nevím. Něco si pamatuji ale ne dobře. Poslední, co si vzpomínám, že nás dali do klece a položili do letadla. Potom Bach! Buch! Probudím se v otevřené kleci, vedle mne nikoho není, já vylézám z ní a jdu nějakým směrem, pak vidím velkého psa, již utíká na mne, vzal mne do pasti a utí..." Jsem se zastavil, protože jsem si uvědomil, že vlastně to byl její pes, jíž skočil pod auto. Jsem sklopil hlavu.
-" Upřímná soustrast." Jsem se bál, že Veronika se zas rozplače, ale ne...
-" A s kým jsi byl v kleci? Kdo tebe tam položil?" Jsem zvedl hlavu a podíval se na ní. Byla tak nadšená, takže jsem nedělal dlouhou pauzu a pokračoval :
-" Já, Slovens..." Nedomluvil jsem jak ona zakřikla.
-" Slovensko??? Vy byli sami? V kleci? A ta klec byla tak malá že ten musel na tebe lehnout?" Usmívala se, její oči se jískřili. Dobře, není to normální člověk.
-" Eh, ne? Klec byla prostorná  a byl tam Polsko a Maďarsko. Těch kleci a osob bylo hodně, ale nevzpomenu si, kdo tam byl a kolik je bylo."  Bylo vidět, že její nadšení skleslo, ale dosut se usmívala.
-" A kdo vás tam dal?" No a tady je ta otázka, jsem začal váhat, musím to říkat nebo radši ne? V okamžik někdo zaťukal na dveře a začal je otvírat. Co mám dělat?