Ta bolest je tak velká,
Neumím jí ovládat,
Na mém těle kresba,
Co dělal jsem v noci,
Nepamatuju si nic,
Avšak vím,
Že nespal jsem.
Po tvářích slzy
Stékali tak pomalu,
Na rukou kresby,
Které nejdou smýt.
Vidím jen já v nich krásu,
Ostatní mě soudí,
Že poddávám se hlasu,
Který oni neslyší,
Ostatní mě soudí,
Že kreslím nožem,
Kresby na svém těle.
Vidím v nich tolik krásy,
Vždyť dávají smysl,
Ukazují moje druhé já,
Které ukrývá má mysl.
