Moje nemoc nemá jméno,
Mám strach,
Denně plná prášků hrst,
Bojím se,
Vždyť co dělat mohu,
Když nechápu,
Co se děje.
Slunce mi svítí do očí,
Doufám, že jednou
Prosvítí tmu a mlhu,
Co v hlavě se nachází,
Co v hlavě schová vše,
Myšlenky své nemám,
Život je jen iluze,
Mám strach.
Sleduji životy druhých,
Tak krásné se zdají,
Proč nepoznám ticho a klid,
Vždyť si to po té době,
Co se bojím,
Vždyť si to po té době,
Po té době zasloužím.
