Dance with you [Marcus & Martinus FF] |dokončeno ✅|

(ne)milující přítel

Právě jsem doběhla na místo, kde se mám setkat s mým přítelem Joshem. On už tam stojí, ale neusmíva se. Kam se vytratil ten jeho okouzlující úsměv?

,,Ahoj" zasmála jsem se.

,,Ahoj" řekl. Žádný náznak úsměvu.

,,Co se děje, že jsme se museli setkat tak na rychlo?" zeptala jsem se a úsměv mi opadl z tváře.

,,No víš. Už je to dlouho co tohle cítím..." začal.

,,Hmm?" zasmála jsem se. Doufám a i nedoufám, že se náš vztah posune na další úroveň.

,,No, blbě se mi o tom povídá. Víš já už takhle nemůžu dál..."

,,Mohl by jsi mi říct o čem se mnou potřebuješ mluvit?" zeptala jsem se nedočkavě.

,,No já...rozcházím se s tebou..." řekl poměrně klidněji, ale já jsem vyvalila oči a nemohla uvěřit tomu, že se se mnou chce rozejít. Náš vztah trval déle než tři roky. Poznali jsme se ještě na základce a vypadalo to jako láska na první pohled a do konce našich životů.

,,Co...co? To nemyslíš vážně." skoro jsem se při těchto slovech rozbrečela.

,,Hlavně nebreč." chytil mě za ruce. Zvedla jsem k němu pohled.

,,A co mám dělat?" popotáhla jsem.

,,Uklidni se. Musela jsi vědět, že tohle jednou přijde. A přišlo to dnes. Lásku k tobě jsem doopravdy cítil, ale poslední dva měsíce o té lásce pochybuju a včera jsem zjistil, že už tě nemiluju a tak jsem ti to chtěl co nejdřív říct, ale takovouhle reakci z tvé strany jsem fakt nečekal. Moc se ti omlouvám, ale můžeme zůstat kamarády." dokončil svůj monolog.

,,Nejlepšími?" zeptala jsem se s očima plných slz. Zajímalo by mě, proč mi to neřekl dřív.

,,To víš, že nejlepšími. Pořád za tebou budu ve všem stát tak už nebreč." utřel mi slzy a usmál se.

,,Díky" vydechla jsem a padla mu do objetí.

,,Nemohl bych tě nechat na holičkách. Bývali jsme nejlepšími kamarády a potom jsme spolu začali chodit, ale bylo to narychlo. Neměli jsme spolu začít chodit. To bys teď takhle netrpěla." pohladil mě po vlasech.

,,Mám tě ráda" řekla jsem.

,,Já tebe taky." usmál se.

,,Budeš mít ode mě mokrý triko" řekla jsem když jsem se z jeho objetí vymanila.

,,To nevadí" usmál se.

,,Tak já asi už půjdu." řekla jsem a setřela si poslední slzy.

,,Já už budu taky muset jít." usmál se a potom mě ještě jednou objal.

,,Tak ahoj" řekla jsem a mávla rukou.

,,Ahoj, uvidíme se zase někdy." usmál se znovu a mávnutí mi oplatil.

Já se otočila a rozešla se domů. To není možné. On se se mnou rozešel. Co jsem tak strašného provedla, že se se mnou musel rozejít? Nejspíš ke mě už necítil to, co jsem k němu cítila já.

Musím se ale posunout dál. Musím se věnovat tanci. Na ničem jiném teď nezáleží. Budu se taky věnovat rodině. Hlavně Lili. Je v pubertě a to je období když ji bude připadat, že ji nikdo nemá rád. Musím ji ukázat, že ji mám moc ráda.

S Joshem zůstaneme kamarády. Budu se taky muset přenést přes naši lásku a dělat, že mezi námi nic nebylo.

Taky by se to mohlo brát jako pravda. My jsme se spolu nevyspali. Tím to bude! Já jsem mu nechtěla dát, tak se se mnou rozešel. Ne to by neudělal... Nerozešel by se se mnou jen pro to, že jsem se s ním nechtěla vyspat...

Takže tady je první kapitola této nové knížky!

I Hope you like it ❤️❤️❤️

❤️❤️❤️ Tess-ness/mac-tinus 💜💜💜