My stupid stalker [YAOI] [Nebudu dokončovat]

💥16💥

Pohled Bakuga
"Zlato, co je dnes za den?" Optal jsem se, koukl se na telefon. "13.5, středa." Vyděsil jsem se. "A kolik je hodin?!" Optal jsme se znovu. "Ehm, je 11:00." Rychle jsem se zvedl, šel do koupelny, vzal si své prášky. "Na sprchu teď není čas!" Vlasy sem si neučesal, oblékl jsem si černé tílko a kraťasi stejné barvy. "Bakugo! Co se děje? Sem zmatený!" Z mého pokoje vyšel Kirishima a zmateně na mě koukal. "Někdy ti to vysvětlím, miluju tě! Zatím se měj!" Dal jsem mu pusu na tvář a vyběhl ven.

"Omlouvám se za zpoždění! Zaspal jsem." Mrzutě jsem mu odvětil důvod svého zpoždění. Jen kývl a dal se do našeho sezení. Šel jsem po ulici domů. A přemýšlel nad slovama psychiatra.

"Doporučil bych vám ukončit milostní vztah, pro vašeho partnera či vaší partnerku by to mohlo být nebezpečné. Samozřejmě je volba na vás, ale doporučoval bych vztah ukončit a jít na léčení."

Otevřel jsem dveře domů. "Ahoj zlato!" Pozdravil Kirishima a obejmul mě. "Ahoj." Kirishima mě chytl za ramena a odtáhl od sebe. "Co se děje?" Optal se. "Musím...musím si s tebou promluvit." Chytl sem ho za ruku a odtáhl ho na gauč. "Doufám že se nechceš rozejít." Zasmál se nervózně. "Kirishimo, tohle je vážné." On utichl a začal mě poslouchat. "Kirishimo, já...já jsem psychicky nemocný." Kirishima zalapal po dechu. "Mám bipolární poruchu a sebevražedné sklony. Chodím k psychiatrovi od té doby, co jsem tě viděl v tom parku a dozvěděl se, že je to jen pitomá sázka." Kirishima mlčel. "Dnes mi psychiatr doporučil, abych ukončil milostný vztah a šel se lěčit."

Kirishima ležel svou hlavou na mém klíně a brečel. "Kdybych nepřijmul tu sázku, nebyl bys nemocný! Sem fakt debil!" Dal si ruce na oči. Já sem mu přehraboval vlasy. "Neobviňuj se." Ledabyle jsem mu odvětil. "Jak se nemám obviňovat Bakugo?" Koukl na mě.

Pohled Kirishimi
"Jak se nemám sakra obviňovat? Kdybych nebyl idiot si úplně v pořádku! Kdybych se tu neobjevil já, tak si zdravý! Za vše můžu já! Kdybych nebyl tak pitomej tak si teď žiješ úplně normální život s přáteli!" Zakřičel sem a zvedl se. "Kirishimo nedělej ukvapené záběry!" Chtěl mi dát ruku na rameno ale já ho od sebe odstrčil. "Nech mě být, odcházím. Budeš mít zase ten život jako předtím. Já ti ho zkazil ale on s etapě vrátí." Bouchl sem dveřma a odešel.

Došel sem do svého bytu a složil se na zem. "Sem takovej idiot. Takovej kretén!" Utíral jsem si slzy. "Bude mu beze mě líp. Bude mu líp když s ním nebudu." Řekl jsem si v hlavě. "Odstěhuju se. Nesmím mu být nablízku." Začal jsem si balit věci a začal hledat byt. Narazil sem vcelku na hezký a levný byt v Kjótu. "Nebudu už v Tokiu, kvůli tvému bezpečí Bakugo." Vzal sem si do ruky fotku, kde sem s Bakugem. "Tohle byl ten nejlepší den." První slza dopadla na sklo pod kterém byla fotka.

Stál jsem na letišti, byly dvě hodiny ráno. Vše sem stihl rychle. Opravdu rychle. "Všichni cestující do Kjóta běžte k terminálu číslo 7!" Ozval se hlas z reproduktorů, vydal jsem se na terminál 7. Podal jsem svoji letenku a mířil si to na své místo. "Sbohem, Bakugo." Dal sem ruku na okénko a sledoval, jak letadlo letí pryč.

K O N I CH I W A ;33
Haha dokopala sem se k tomu napsat další část, to je ale zázrak co? Taky se tomu sama divím.

Musím vám říct, nápady na knih mám spousta, nejmíň 12 jich mám rozepsaných ale kapitoly se blbě vymýšlí. 😂❤️

Užijte si dnešní díl <33