Devil in Angel's Body [CZ Larry Stylinson, BDSM]

Part 5

Probudil jsem se na obyčejné posteli. Bylo to zvláštní. Večer jsem ještě usínal pošpiněný, s dalšími červenými rýhami na zadku a stále s roubíkem v puse. A teď? Ležím na posteli, podotýkám, na obyčejné posteli, ne jako u, popřípadě s, Harrym, na obrovské, měkké posteli s nebesy. Tohle je zcela obyčejná postel. Jen rám a matrace. Rozkoukal jsem se. Místnost byla obyčejná. Bílé zdi a velké dřevené skříň. Ani jsem neměl chuť zjišťovat, co v ní je. Když v tom se vedle mě rozezvonil mobil. Mobil? Můžu si spát s Harrym? Jo, byl to on. Bylo šest ráno. 
- Ahojky, Williame. Jo, jsi u Zayna. Užij si to tam. A popravdě, Zayn je stokrát horší, než já. - Polkl jsem, přitáhl si nohy k hrudi a odepsal mu.
# Proč jste to udělali, pane? # odpověď se mi dostala po pár vteřinách. Raději jsem si ztlumil zvuk.
- Proč? Aby sisi uvědomil, že jsi jen a jen MOJE kurvička! A abys věděl, že já jsem ještě hodný, děvko. - Polkl jsem. Super. 
# A, nemohl bych tady být jen týden? Já si to za tu dobu uvědomím, vím to už teď, pane..#
- Ne! Domluva je domluva. Máš smůlu, měl ses podle toho chovat, štětko! - Na tohle už jsem nechtěl a ani nemohl odepsat, protože mi do pokoje vtrhl Zayn a vytrhnul mi mobil z ruky
"Proč, když jsi vzhůru, není už snídaně?! To ti to mám napsat, nebo co?!" Chytil mě za vlasy a donutil mě se mu dívat do obličeje. Polkl jsem. 
"O-omlou-." Vrazil mi facku. 
"Tohle slovo, přesněji omlouvám se a promiň nechci slyšet! Je to zbytečné. Slovo, které stejně nic nezmená a nic mi nedokáže, je ti to jasný?!"
"A-ano, p-pane." Polkl jsem a pustil mě. 
"Druhá police - kroužek, boxerky a obojek. Nic víc nosit nebudeš!" Třískl dveřmi a odešel. Polkl jsem a s rozklepanýma nohama jsem přešel ke skříni. Kroužek byl těsný, a nebyl tady ani gel. Jasně, jako bych málo trpěl. Ale asi měl Harry pravdu. Pokud on chtěl, abych nosil kroužek, nechal mi k tomu alespoň gel. 
Bolestivě jsem si ho nasadil a vydechl. Bolelo to o dost víc, protože jsem neměl ten gel. Pak jsem si nasadil boxerky a obojek. Pod boxerkama jsem našel obálku. Polkl jsem. Bál jsem se. Na obálce bylo napsané Pravidla. Skvělé. Vydechl jsem, sedl si na postel a otevřel obálku.
1) Oslovení - PANE!
2) Vždy budeš chodit po čtyřech. Nebudeš muset pouze při činnostech jako je vaření, sprcha, i když i tam občas, a nebo při úklidu.
3) Neuděláš se, pokud to já nepovolím. Což bude zřejmě málo kdy. 
4) Podíváš se na mě jen v případě, že ti to dovolím. 
5) Budeš vzdychat jen a jen moje jméno! Jedna nadávka = facka nebo plesknutí po zadku!
Aby sis nemohl stěžovat, i když si myslím, že je to zcela jasné, za neuposlechnutí hrozí trest. Myslím, že Harry měl témeř stejná pravidla. Ale upozorňuji, tyhle si budeš pamatovat do písmene! 

Polkl jsem. Pamatovat do písmene. Doufám, že mi na to dá alespoň nějaký čas, abych si je mohl zapamatovat. Tohle Harry po mě nechtěl. Chtěl, abych prostě věděl pravidla a čeho se týkají. A ne, že je musím znát doslova a do písmene. Vydechl jsem. Nějak jsem si je dostal do hlavy, především tedy to, oč v nich jde, klekl si na všechny čtyři a sešel dolů. Vlastně to nebylo dolů. Naštěstí to nebylo na patro, protože schody bych šel s problémy dolů. 
Seděl v kuchyni. Už se snídaní. Vydechl jsem a došel vedle něj. Sklopil jsem hlavu a klečel vedle něj. Ucítil jsem jeho ruku na mém zadku. Polkl jsem. 
"Věděl jsem, že s tím nebudeš mít problém, kurvičko." Pleskl mě silně po zadku. Vzdychl jsem tiše jeho jméno. "Spravně, kurvo."