Devil in Angel's Body [CZ Larry Stylinson, BDSM]

EPILOG

Prosím vás o přečtení konce. ♡♡♡

Harry

S Louisem v náručí jsem šel do domu. Tašku jsem nechal v předsíni a nesl ho v náručí k sobě do ložnice. Rozhodně ne k němu. Chci začít od znova. Jinak. Držel se mě okolo krku a měl zavřené oči, byl unavený. Položil jsem ho na postel a začal mu sundávat opatrně boty. Sykl a podíval se na mě. Nechápal jsem to. Sjel jsem pohledem na jeho nohy a uviděl ty šílené puchýře. Proboha, od čeho to měl?!

„O-od čeho to máš?" šeptl jsem a přejel přes ně prsty. Znovu sykl.

„J-já.." podíval se mi do očí. Viděl jsem v nich bolest. Bože, chudák, co si tam všechno musel prožít. Jsem vůl, že jsem ho tam poslal. Vlastně ne, že jsem ho nechal hlídat Liamem. Ten parchant.

„Prosím, já ti neublížím, řekni mi to." bylo mi ho fakt šíleně líto. Ale nechtěl jsem se to dočíst z toho deníku. Nah, doufám, že si ho psal.

„N-nosil jsem l-l-lodičky." šeptl a sklopil pohled. Jen jsem zalapal po dechu. To jako myslí vážně?

„Tys, tys nosil lodičky?" Jen přikývl. „Bože, Loui." vydechl jsem a objal ho. Byl překvapený, ale po chvíli mě tak objal. Hladil jsem ho po zádech a ještě mu sundal ten ohavný obojek. Byl až přeplácaný těmi drahokamy. „A psal sis ten deník?"

„J-jo, psal, p-pane." šeptl a přikývl. Oddechl jsem si. Nechtěl jsem to slyšet přímo od něj, protože věřím, že by to ani nedokázal.

„Ještě něco, co jsi nosil jiného, než u mě? A jsem Harry. Teď jsem Harry." šeptl jsem a jen ho objímal.

„Š-šaty, p-Harry." Bože, ten Liam je debil. Jasně, už mi to došlo. Udělal si z něj lolitku. Myslím, že ho pomluvím ve všech klubech, co jsou tady v Británii. Ne, neškrtne si nikde. Ať ví, jakou zrovna já mám moc. Vybral si hodně špatného člověka, kterému ukradl... ukradl.. bože, nedokázal jsem o něm říct, že je děvka. Ne teď.

„Loui.." vydechl jsem a jen ho hladil po zádech. „Teď spi, je hodně hodin. Nechám tě spát, jak dlouho budeš chtít, věřím, že ses tam moc nevyspal. Stejně si musím něco zařídit." položil jsem ho, sundal mu mikinu a zakryl ho dekou. Jen se na mě díval, jako by chtěl něco říct, ale nevěděl, jestli může. „Loui, copak?" pohladil jsem ho po tváři.

„J-já, zůstaneš, zůstaneš se mnou, Harry?" pousmál se smutně. Přikývl jsem. Teď bych mu splnil cokoliv. Nechápu, jak to mohl Liam udělat. Vzít mi mého Louise. Mého Louiho. Fakt si to u mě posral, pozná, kdo je Harry Styles zač, fakt že jo.

Lehl jsem si k němu, přitáhl si ho do objetí a hladil po vlasech. Za nedlouho jsem uslyšel, jak pravidelně oddechuje. Konečně usnul. Stále jsem ho však nepřestával hladit a taky pomalu zavíral oči.

Probudily mě vzlyky. Rychle jsem si sedl a podíval se na něj. Seděl na posteli a vzlykal.

„Loui, Lou, co se děje?" přitáhl jsem si ho k sobě a on se mi hned zavrtal do náruče. „Zdál se ti ošklivý sen, viď?" šeptl jsem a hladil ho po zádech, snažíc se ho uklidnit.

„J-jo." vzlykl. „Ž-že, že jsem tě ú-úplně ztratil." vydechl a podíval se uslzenýma očima na mě. Jen jsem mu utřel slzy. Neměl jsem slov. Pláče a proto, že se mu zdál sen o tom, jak mě ztratil.

„Shh, Boo, byl to jen jsem. Nikam jsem nešel a neztratil jsi mě. Shh, jsem tady." houpal jsem s ním ze strany na stranu a uklidňoval ho. Jen přikývl a potáhl. Podal jsem mu kapesník a pousmál se nad tím. „Loui?" pohladil jsme ho po tváři.

„N-no?" vysmrkal se a podíval se na mě. Byl krásný, nádherný.. a můj. Jen a jen můj. Už ho nedám nikomu na hlídání. Zvláštně ne po tom, co mám v plánu. Jedině můj Louis.

„Já, chtěl jsem ti to říct ráno, nebo ten den, ale řeknu ti to dneska." Jen mě sledoval svými krásně modrými očky, zbarvenými do barvy moří a oceánů. Pamatuji si je, když přišel. Jak nádherné byly. Nejsou stejné. Jejich modrá už je tmavší, než byla při jeho příchodu. I tak jsou pořád dokonalé... přesně tak, jako on.

„Co?" opřel se o mě a spokojeně vydechl. Usmál jsem se nad tím. Kde jsou ty časy, kdy se bál ke mně jen přijít a teď? Teď tady sedíme jako nějaký zamilovaný pár a jen si povídáme. A mně to zcela stačilo. Stejně bych po něm nemohl chtít v této chvíli a v jeho rozpoložení nic víc. Bylo to příjemné, že mě to nenapadlo dříve. No, napadlo, ale věděl jsem, že by mi nevěřil a pořád v tom hledal sex nebo tak. Jenže teď to bylo jiné. Sám jsem mu navrhl, aby mi říkal Harry a mě to bylo příjemnější. Cítil jsem se s ním lépe, fakt že jo.

„Víš, už jsem o tom přemýšlel dlouho, ale myslím, že teď, díky Liamovi, je k tomu nevhodnější příležitost."

„Dobře, a o co jde, Harry?" Fakt jsem se nad tím oslovením musel usmát. Znělo to od něj tak hezky. Dobře, oslovení daddy mělo tak něco do sebe, ale Harry bylo lepší.

„Stěhujeme se do LA."

____________________________________________________________________
Tak, vítám vás u posledního dílu DEVIL IN ANGEL'S BODY.

~ ještě bych se chtěla omluvit, že jsem ten konec tak natahovala a psala tam ty romantické věci (ano Harry umí být také romantik), ale potřebovala jsem tu jednu jedinou větu dostat až nakonec.

Chtěla bych vám strašně poděkovat.

~ nikdy jsem neplánovala, že bych dokázala napsat příběh, který by měl úspěch. Dobře, není to úplný úspěch, ale nevadí. Prostě jsem tohle opravdu nečekala. ♥♥♥♥♥♥ strašně moc vám děkuji.

~ taky vám děkuji za tak úžasný počet hvězdiček a čtenářů. Původně jsem si říkala, že budu ráda, jak u každého dílu presahnu 10 ★ a teď? Wow. Číslo 60 je tady normálně. ♡♡♡ bože, ani nevíte, jak jde šťastná.

Strašně všechny své čtenáře miluji. Děkuji za každou hvězdičku, kterou jste tomuto příběhu věnovali a také za každý komentář, který jste zde nezapomněli tady zanechat. Jsem vám opravdu VŠEM ŠÍLENĚ VDĚČNÁ. ♡♡♡♡ MILUJI VÁS. ♥♥♥