Nás Nic Nerozdělí 💕 (Vitaa a Moon)

Chci tě...

Moon společně s Vitou jeli k němu. Po několika hodinách... Moon se pozdravil s jeho rodiči. Potom Vitaa řekl že si společně s Moonem budou potřebovat promluvit. Jeho táta si říkal že doufá že nechodí ze Samem. Sedli si ke stolu, a začali si povídat. Pak měla nastat ta chvíle, kdy se přiznají. Moon a Vitaa se chytli za ruku, a ruce měly pod stolem. Vitaa: Tati a mami, já ehm chodím se ehm Samuelem. jeho táta: Fakt, a co když ti to zakážu? Moon: Tak bude ďalej so mnou chodiť. jeho táta: Ty radši drž hubu. Vitaa: Cos mu to řekl? jeho táta: No ať drží hubu. jeho máma: Hele, uklidni se. Vitaa: Chcete něco ukázat? jeho máma: No co? Vitaa: Same, odhrň ty rukávy, a ten obvaz si dej pryč. Moon: Oky. Vitaa: Vidíte?! Tohle udělal jenom kvůli mně. jeho táta: Podle mě je to namalovaný. Můžem na to si šáhnout? Vitaa: Ste se zbláznili?! Má to citliví, a bolí ho to. jeho mamka: Ale, podle mně si z nás děláte srandu že spolu chodíte. Protože tam to nemůže být vyřezaný, já si myslím že je to taky namalovaný. Moon: Prečo nám necheťe uveriť? jeho táta: Protože ste si to vymysleli. Vitaa: Kdyby jsme si to vymysleli, tak by sme se asi nedrželi za ruce, logicky. Chvilku se tam dohadovali, až Vitaa začal líbat Moona. Vitovi rodiče, se nemohli  na to dívat, tak je šli roztrhnout. Vitaa: Co děláte?! máma: No, oddělili sme vás, protože se na to nedá dívat. Nesne sem to! Moon: A, prečo? táta: Protože jsi kluk! Vitaa: No a? Jako, vám to vadí nebo co?! táta: Jo, protože on je kluk, a ty jsi taky kluk! Moon: Noa? Osud to tak chcel. táta: Tak ty na mě slovensky jo?! Vitaa: Však on je slovák! Same, pojď, oni to nepochopí.Sam šel s Vitou do pokoje. Sedli si na postel, a Samuel řekl: Kte máš núž? Vitaa: Už na to nemysli! Samuel: Prečo? Chcom jim ukázať ako si vyrezu na ruku srdiečko. Vitaa: Ale, já nechci aby sis ubližoval. Moon: Jestli to má mezi námy fungovať, tak mi dej ten núž, aby nám uverili. Vitaa: Ale slibuješ, že jenom to nic víc. Moon: Dobre no. Vitaa šel potichu do kuchyně, otevřel šuplík, a vzal nůž. Jak šel zpátky do pokoje, tak ho přistihla mamka, a ptala se na co ten nůž. Vitaa odpověděl, že mu nejde otevřít pytlík s oříškama. Přišel do pokoje, dal Samovi nůž. Samuel šel do obyváku. Sedl si na pohovku, a začal si na ruku vyřzávat srdíčka. Vitovi rodiče si toho všimly, tak ho zavolali. Vitaa přišel, sebral mu nůž a zašeptal, ať hraje hádku, že chci aby sme byli jen kamarádi. Moon: Čo robiš,vrať mi ten núž. Vitaa: Ne, jetsli tohle budeš furt dělat, tak budeme jenom kamarádi, je ti to jasný? Moo: Čo?! Jak jako len kamaráti. Vitaa: Já nechci aby sis furt ubližoval na zdravý, ty jízvi za budeš mít napořád. Moon: No a? Však ty furt hovoríš aby sme boli len kamaráti, mna už to nebaví 'povzdych'. Vieš co, asi si fakt od sebe odpočinem. vitova máma: No hurá, už spolu nebudou chodit. Vitaa: Mi si jenom od sebe odpočinem, furt chodíme spolu. vitův táta: Podle mě by ste neměli vůbec spolu chodit! Sam šel do Vitového pokoje, a Vitaa za ním. Vitaa: No, dej mi ten nůž. Moon: Nie. Vitaa: Hele, stačí že mě nasrali rodiče.Sam šel s Vitou do pokoje. Sedli si na postel, a Samuel řekl: Kte máš núž? Vitaa: Už na to nemysli! Samuel: Prečo? Chcom jim ukázať ako si vyrezu na ruku srdiečko. Vitaa: Ale, já nechci aby sis ubližoval. Moon: Jestli to má mezi námy fungovať, tak mi dej ten núž, aby nám uverili. Vitaa: Ale slibuješ, že jenom to nic víc. Moon: Dobre no. Vitaa šel potichu do kuchyně, otevřel šuplík, a vzal nůž. Jak šel zpátky do pokoje, tak ho přistihla mamka, a ptala se na co ten nůž. Vitaa odpověděl, že mu nejde otevřít pytlík s oříškama. Přišel do pokoje, dal Samovi nůž. Samuel šel do obyváku. Sedl si na pohovku, a začal si na ruku vyřzávat srdíčka. Vitovi rodiče si toho všimly, tak ho zavolali. Vitaa přišel, sebral mu nůž a zašeptal, ať hraje hádku, že chci aby sme byli jen kamarádi. Moon: Čo robiš,vrať mi ten núž. Vitaa: Ne, jetsli tohle budeš furt dělat, tak budeme jenom kamarádi, je ti to jasný? Moon: Čo?! Jak jako len kamaráti. Vitaa: Já nechci aby sis furt ubližoval na zdravý, ty jízvi za budeš mít napořád. Moon: No a? Však ty furt hovoríš aby sme boli len kamaráti, mna už to nebaví 'povzdych'. Vieš co, asi si fakt od sebe odpočinem. vitova máma: No hurá, už spolu nebudou chodit. Vitaa: Mi si jenom od sebe odpočinem, furt chodíme spolu. Moon a Vitaa šli do pokoje. Vitaa si pustil telku, a Moon šel hrát Minecraft. Po chvilce ho to nějak přestalo bavit. Tak přišel za Vitou, a rozcuchal mu vlasy. Vitaa se na něho podíva a řekl: Chceš něco? Moon: Já sa nudím. Vitaa ho začal líbat. Po chvilce se začali mazlit. Vitaa přestal, a řekl že si musí jít pro pití. Sam ho zastavil, a řekl že jde s ním. Když šli do kuchyně, tak naschvál se chytli za ruce. Všiml si jich Vitův táta. Šel za nimi, a roztrhl jim ruce. Vitaa: Můžem se aspoň napít?! táta: Jo, určitě ale né s nim. Vitaa: Tak to máš blbí. Jdeme se jenom napít, nic víc. Šli ke kuchyňské lince, a dali si polibek. Potom se napili, a šli zpátky do pokoje. Začali se líbat. Lehli na postel. Vitaa: Počkej, na něco jem zapomenul. Vstal a poplácal vysavač. A pak řekl: Můžeme pokračovat. Začali se líbat rychleji. Pak Sam přestal, protože mu Vitaa bouchl do ruky. Vitaa se mu omluvil. Moon řekl šeptem: Milujem to. Vitaa se odvalil a řekl: Ale, já ti nechci ublížit, to co máš vyřezáné na té ruce. Tak to je kvůli mně. Moon: Čo ti zase je? Však si ma len bouchnul, a za tam to si môžem já. Vitaa: Ne já Same. Moon: Pojď blíž. Pozri mi do očí. Vitaa: No. Moon: A začni ma líbat. Vitaa: Nechci ti ublížit. Moon: Tak já začnem. Vitaa: Ne, začnu já. Začali se líbat. Vitaa přestal, a řekl šeptem: Same. Moon: No. Začali si šeptat. Vitaa: Dostal jsem na to chuť, jako víc jak líbání a mazlení. Moon: Ty myslíš tohle? Moon si sundal tričko, a Vitaa taky. Moon jezdil rukou po těle. Vitaa mu začal dělat cucfleky na těle. Potom Moon si sundal kalhoty. A Vitaa řekl: Samee. Moon: No, čoje? Je mi horko. Vitaa: Fakt? Zrovna teď? Moon: Hej, prečo? Vitaa: Jen tak. A Vitaa zčervenal. Moon: Prečo si najednou tak zčervenal? Vitaa: Ehm, ehm. Moon: Len kvôli tomu, že som si sundal kalhoty čo? Vitaa: Ne, to né. Moon: Ale jo, neboj dneska k tomu nedojde. Vitaa: Aha, a co když jo? Moon. Prečo sa na to pýtáš? Vitaa: j-já nev-ím. Moon: Nestyď sa. Vitaa: eeeeeeeee. A zčervenal ještě víc. Moon: Prečo si najednou tak zčervenal xd? Vitaa: eeeeeeeeeeeeee. Moon: Aha. A začal ho líbat. Vitaa přestal, protože se najednou styděl. Moon: Prečo si prestal? Vitaa: eeeeeeee, pro-to-ž-že se sty-d-ím. Moon: A prečo sa stydíš? Nemáš čeho. Vitaa: J-j-já v-v-í-m. Moon: Tak dnes asi už končíme. Vitaa: Proč? Moon: No, prtetože sa stydíš nie? Vitaa: Aha. Po několika minutách. Vitaa si taky sundal kalhoty, protože mu bylo horko. Moon zčervenal. Vitaa: Proč si najednou ak zčervenal? Moon: Len som si na niečo vzpomel (řekl to nervozně). Vitaa: A proč si to řekl nervozně? Moon: J-já nevi-em. A zčervenal ještě víc. Vitaa šel za ním, rozcuchal mu vlasy a začal ho líbat. Po chcvilce, Vitova mamka volala Samuela, ať jde za ním. Moon přestal, upravil si vlasy, vzal na sebe oblečení a vyšel z pokoje. Vitaa čekal kdy Samuel příde. Když Moon šel, tak mu Vitova mamka řekla ať jde za ní. Byli ve skelpě, a Sam se zeptal co tu děláme. Vitova mamka rychle odešla ze sklepa a zamkla dveře. Moon bouchal do dveří a řval, ale bylo to na nic. Myslel si že ho Vitaa uslyší, ale bylo to marné. Měl výhodu že ve sklepě bylo teplo, takže tam nezmrzne. Vitova mamka řekla Vitovi že Sam odešel. Vitaa to mu nechtěl věřit. Tak psal Samovi kde je, jestli se mu něco nestalo, furt dokola mu psal, a volal. Ale Sam neodepsal. Vitaa měl o něho strach. O půlnoci... Vitu probudili nějaké zvuky. Ty zvuky se ozývali ze sklepa. Vitaa tam šel pomalu, protože měl srach. Chctěl otevřít dveře, ale dveře byli zamknuté. Tak šel hledat klíč. Klíček ale nemohl najít. Tak šel potichu do ložnice tam kde spí rodiče. Jeho mamka ten klíč, měla na nočním stolku. Vitaa vzal ten klíč, a potichu zavřel dveře. Šel pomalu do sklepa, protože měl strach. Dal klíč do dveří. Potichu a pomalu odemkl dveře. Otevřel dveře, a tam viděl Samuela, jak tam sedí. Samuel se na něho podíval. Když se na něho začal dívat tak se mu spustili slzy, a potichu řekl: Čo to máš za mamu? Vitaa: Tohle jsem od ní nikdy nečekal. Šli potichu do pokoje. U Vity v pokoji...