Kik messenger [Harry Styles]

29. Část

( Nathalie )

Po tom co se přerušil hovor, mi Harry nezavolal a já si myslela, že už jde. Jenže nešel, uslyšela jsem sanitku a tak jsem šla k oknu, podívat se co se děje. Kousek od nás bylo hodně lidí a parkovala tam sanitka, bohužel jsem neviděla co se děje. Bylo tam moc lidí, novinářů a také jsem tam viděla i policii a hasiče. Všechno mi hned došlo.

Kvůli tomu všemu zmatku byla zacpaná silnice,co znamenalo, že Harry prostě nestíhá. Chtěla jsem se tam jít podívat, ale ihned jak se tam objevili novináři, jsem si to rozmyslela. Nejspíš to bude ve všech zprávách.

Uběhlo nejspíš dvacet minut a Harry pořád nikde. Vracela jsem se zpátky do postele a zapla jsem si telefon, všimla jsem si dvou nepřijatých hovorů jeden byl od Liama a druhý byl od Zayna. Zakroutila jsem hlavou a rozhodla se zavolat Zaynovi, zmáčkla jsem jeho ikonku a volala.

Procházela jsem se nervozně po místnosti a čekala než to zvedne. ,,No hurá!" Slyšela jsem udýchaného Zayna a zastavila jsem se. ,,Co potřebuješ?"  Zeptala jsem se a zase se začala procházet po místnosti. ,,Nath, volal ti Liam." Znělo to spíše jako věta oznamovací než otázka ,,No? Já vím."  ,,No a on tu teď není a já nevím jak ti to mám... Liame pojď sem...tak on ti to řekne."  Řekl a já jsem nechápavě zvedla obočí a slyšela z druhé strany šumění.  ,,Lee?" Slyšela jsem jeho hlas a nevím jak jsem měla reagovat.  Jeho hlas zněl unaveně, zničeně a zmateně v jednom. ,,Ano?"  Řekla jsem a Liam se nadýchl.

,,Harryho dneska srazila motorka a to docela silně. Detaily, ti řeknu až sem přijedeš. Zayn už pro tebe jede, hlavně klid dobře? Nepanikař, bude v poho." Řekl Liam na jeden nádech a mě se zastavilo srdce. Ta havárie, policie, záchranka. Byli u Harryho. ,,Nathalie, jsi tam?" Slyšela jsem Liama a zakašlala jsem.  ,,Jo, já jenom..bude v pohodě, žejo?" Řekla jsem po odmlce. ,,Jo, neboj, ted budu muset jít. Zayn už vyjel, tak se připrav, ahoj." Řekl mi a típl to. Ihned jak to típl jsem hodila telefon na postel a začala hluboce dýchat. Dlaní jsem si utřela slzy, které mi během hovoru tekly a ze skříně jsem si brala svou mikinu. 

Kdyby šel o pár minut později, kdyby jel autem, kdyby..Je tu hodně kdyby, ale to nic nezmění. Kdyby je vlastně jen nahrávka toho co by se stalo,kdyby se něco nestalo.

Za pár minut na mě někdo zvonil, veděla jsem, že to byl Zayn. Zamkla jsem dveře a šla jsem k výtahu, který už tam byl. ,,Dobrý den slečno Brooke." Usmál se na mě muž Ryan a stisknul přízemí. ,,Mohl by být i lepší." Řekla jsem a opřela se o zrcadlo a on se na mě lítostně podíval. ,,Je mi líto, co se panu Stylesovi stalo." Řekl a já se zdvořile usmála. ,,Nemusí, nemůžete za to." ,,Ten motorkář má prý jen zlomenou ruku." ,,A Harry?" Rychle jsem na něj otočila svůj pohled a on pokrčil rameny. ,,Nemám ponětí." řekl a já si povzdychla. ,,Aha." Řekla jsem. 

Když výtah zastavil vyšla jsem ven a už tam byl Zayn. ,,Ahoj." Zašeptal a prohrábnul si vlasy. ,,Nemusíš šeptat." Pousmála jsem se a se Zaynem jsem šla k východu. Posadili jsme se do auta a já nasála vůni levandulí. ,,Voní ti to tu." Opřela jsem hlavou o okýnko a on se zasmál a rozjel se.  Celou cestu jsem nemluvila a dívala se z okýnka a nebo na Zayna ruku, která zařadila. ,,Bude v pohodě." Slyšela jsem Zayna když jsme odbočovali do nemocnice. ,,S tím počítám." Pousmála jsem se a uviděla na Zayna čokoládové tváři úsměv.

*

Vystoupili jsme z výtahu, šli jsme dlouhou tichou chodbou jako v hororech. Na zdi byli pověšené obrázky, které kreslili malé děti, andělíčků, dětí s rakovinou a všechno možné co do nemocnice patří. Přišlo mi to depresivní. Na konci chodby jsme zašli do leva, kde jsem už uviděla Nialla a Liama, kteří seděli na lavičce, před jedním z pokojů. Liam nás hned uviděl a drknul do Nialla a společně se zvedli a šli k nám. ,,Kde je?" Zeptala jsem se když byli u nás. ,,V pokoji." ,,Kde je Louis?" Zeptal se Zayn a všichni jsme se na něj otočili. ,,Na záchodě." Nervozně jsem se nadýchla a dívala se na dveře od pokoje. ,,Do hodiny by tu měla být Anne a Gemma." Řekl Niall a kluci kývli. ,,No, my jdeme pro kafe, chceš taky?" Zeptal se mě Zayn a já kývla. ,,Děkuju." Snažila jsem se usmát a Niall a Zayn odcházeli. ,,Ty nejdeš?" Zeptala jsem se Liama a on zakroutil hlavou. ,,Než tam půjdeš měla by jsi něco vědět." Řekl Liam a ukázal na židli, kam jsem se posadila.

Začala jsem se bát, hodně bát. ,,Je šance jedna k miliardě, že se probudí dneska, nebo tendle týden. Nechci aby jsi z toho pak byla nějaká vedle." Řekl a posadil se vedle mě. Nic jsem neříkala jenom jsem kývnula. Čekala jsem něco horšího, jakože němá ruku, nebo oko. Liam mi ještě něco říkal o tom jak se mu  to stalo a já jsem pečlivě poslouchala, poté jsem se zvedla a otevřela jsem Harryho pokoj a dívala se na všechny pípající přístroje kolem něho.

Vypadal jinak, jeho kůže byla vybledlá a kůže na obličeji byla vrásčitá. Jeho svaly..nebyli svaly. Na rukou a kolem hlavy byli různé přístroje a mě se začali klepat nohy. Začala jsem si myslet to co nejspíš všichni, co by todle viděli. Je mrtvej Jenže on mrtvý nebyl, hrudník se mu hýbal dolu a nahoru a já si zkousla spodní ret a šla k němu.

,,Ahoj." Šeptla jsem a posadila se a stoličku vedle něj. Nevím co jsem čekala, odpověď? Nebo, že s trochu pohne? Nic jsem nevěděla, byla jsem zmatená. Mezi náma bylo ticho, bylo slyšet jen pípání, z kterého jsem byla ještě víc nervozní. ,,Co když umřeš?" Šeptla jsem a sjela mi slza. ,,Neumím si představit být tady v Londýně bez tebe." Nadýchla jsem se a šeptla. ,,Vlastně si nedokážu snad nic teď představit bez tebe." S těmito slovy jsem opouštěla jeho pokoj. 

S klukama jsme se bavili o Harrym a nejspíš všem se nám z toho dělalo divně, všichni jsme doufali v to nejlepší. Dozvěděla jsem se vlastně víc konkrétních věcí, když jsme si začali psát prý o mně mluvil, neustále až se kluci domlouvali na tom, že ho snad budou ignorovat. ,,Budeš tu přes večer?" Zeptal se mě Louis a já jsem kývla. ,,Budu tu s tebou." Usmál se na mě a já se děkovně usmála. ,,Tak jo." Souhlasila jsem a kluci se hned přidali ,,My taky, ale až se vrátíme z koncertu." Řekl Liam a já kývla. ,,Hodně štěstí." Řekla jsem a Zayn se zasmál. ,,Ty taky." ,,A jako to máme říct, že Louis nemohl přijít, protože chtěl zůstat s Harrym?" Zeptal se Niall a napil se kafe. Všichni jsme se na sebe podívali a začali se smát, konečně ta smutná chvíle odešla a my se smáli, aspoň nachvíli. ,,Nějak to přežiju." Řekl Louis a my se zasmáli.

Po deseti minutách se k nám blížily dvě dámy, Zayn a Liam si něco šeptali, ale já neslyšela co. ,,Je v pořádku?" Zeptala se a Niall polkl. ,,Jak se to řekne." řekl Liam a starší si povzdychla a podívala se na mě. ,,Ty jsi Nathalie, že? Harry nám o tobě tolik říkal." Nadšeně se usmála starší a posadila se vedle mě. ,,Jo jsem." Usmála jsem se. ,,Já jsem Anne." Podala mi ruku a potřásla mi s ní. ,,Jo, pořád o tobě mluvil." Podala mi ruku druhá a zasmála se. ,,Jsem Gemma." Představila se a já se usmála. Jako první šla k Harrymu Anne, usoudila jsem, že to je jeho matka a sestra, obě dvě mu byli podobné, byli milé a hrozně příjemné. S Anne jsem si povídala jak to vlastně s New Yorku chodí a o takových věcech a s Gemmou jsem se bavila o tom na jakou univerzitu nejspíš půjdu.

*

Byl večer a já jsem tam seděla, Louis usnul a já jen tak mlčky seděla a čekala než otevře oči. ,,Prosím" šeptla jsem a dívala se na Harryho. 

-------------------------

TAK !!!!! Já ívm, že jsem hrozná, že se pořád takhle rozhoduju, ale žádná 2. série, za to bude 30+1 dílů. Vlastně je to proto, že jsem si uvědomila, že takhle to bude lepší:) Užijte si hlavně prázdniny zimní ! 

Doufám že se vám tendle díl líbilllllll