Vyběhl jsem ven. On stál opěrný o lampu a usmíval se jako sluníčko.
„Čau" řekl a usmál se.
„Ahoj" odpověděl jsem mu přičemž jsem se podíval na své boty.
Většinou jsem byl sebejistý ale on mě docela vyvedl z míry.
„Sluší ti to" zvedl mi bradu a jako poděkování jsem se jen usmál.
„Tak pojďme" Vydali jsme se směr restaurace.
Vevnitř bylo rezervované místo pro nás dva. To to měl naplánované?
Zbytečně jsem přemýšlel i nad tím co si dám k jídlu, něco pálivého.
Za krytem telefonu mám stále papírky od Felixe. Proč jsem si na to vzpomněl? Protože mi napsal zprávu.
