Škola ubíhala tak pomalu a já už si myslel že to nikdy neskončí. Byl jsem i trochu rád protože se mi vážně nechtělo na setkání s Bang Chanem.
Felix mi ještě před odchodem dal mochi.
Rozloučil se a odešel na jeho další hodiny.
Vycházím před školu, všude barevné listy. Podzim. Tohle období mi dělá moc radost.
Po cestě k parku si skočím do jedné Asijské restaurace na jídlo. Předsi jen mám ještě čas do čtyř.
V restauraci sedím u velké prosklené stěny a sleduji krásu podzimu. Vytáhnu mobil z kapsy a napíšu Seungminovi
Binnie
Ahoj Seungmishii, jakpak se máš?
Je ti lépe?
Seungminshii
Ano mám se lépe:)
Dojedl sem, vzal si batoh, zaplatil a odešel.
Mířím si to směrem k parku, je za deset minut čtyři a Chan už tam sedí.
Nechtěl sem to nějak natahovat a tak sem mu řekl ty nejobyčejnější věci o Felixovi které má rád.
Když kráčím domů přemýšlím nad tím že Chan není až tak špatný člověk, to jen moje žárlivost ho z něho udělala.
