The Punk, Baby!

6.

Strašně moc se těším na Sáru. Ještě včera jsem jí volala, že mám volno a v kolik bychom se sešli. Sára přijede ve tři hodiny a spát bude u mě v bytě.

Ráno jsem spala do půl deváté. Potom už jsem nemohla usnout, tak jsem se rozhodla, že vstanu a doma si trochu uklidím skříň s oblečením. Moc jsem toho v ní neměla. Jen pracovní obleky, nějaké věci na doma, a ještě nějaké oblečení, které jsem moc nenosila. Vybrala jsem si i šaty na večer. Byly dlouhé něco málo pod kolena, béžové, bez výstřihu a s rukávy po lokty. Myslím, že jsou perfektní, pomyslela jsem si, když jsem je pověsila vedle skříně. Zbytek oblečení jsem složila zpátky do skříně a nějaké jsem zabalila a až pojedu zítra do práce, dám jej do kontejneru na textil.

Nejdřív jsem uklízela, potom jsem si četla knihu, koukala na film a k obědu jsem si objednala pizzu. Velmi sem si to užila. Celé dopoledne uteklo jako voda a já jsem byla ráda, že dnes mám v práci volno.

V půl třetí jsem jela pro Sáru na nádraží. V prostorné  nádražní hale plné lidí jsem chvilku čekala, než jsem zahlédla zářivý Sářin úsměv. Sára se ke mě rozeběhla a objala mě. Byla jsem šťastná, že se zase po tak dlouhé době můžeme vidět. Sára se hned svěřila, jaká byla její cesta a společně jsme se dohodli, že půjdeme do nákupního centra a podíváme se do obchodů. Cestou z nádraží jsme se ještě zastavili v cukrárně, kde jsme si dali cheesecake a horkou čokoládu.

Když jsme přišli domu, měli jsme dvě a půl hodiny času na přípravu. Šla jsem si umýt hlavu a nechápala jsem, proč se Sára tak stresuje, abychom všechno stihli. Vždyť mě se stačí jen učesat, obléci a můžu jít. To mám hotové maximálně za 20 minut. Když jsem přišla z koupelny, Sára už měla hotový make up. Vůbec nevím, proč tak chvátala. Moc jí to ale slušelo.

Já jsem se nikdy nemalovala, protože mi to neslušelo. Vyfénovala jsem si vlasy a sčesala jsem je do obyčejného culíku. ,, Tak už se jen obleču a jsem hotová." Řekla jsem Sáře, která si zrovna prohlížela mé šaty na věšáku. ,, Jsou hezké viď?" Zeptala jsem se Sáry, která jen vzdychla, pokřivila rty a šla ke své tašce s věcmi. ,, Proč jsi tak chvátala, když už jsi skoro hotová?" Zeptala jsem se Sáry, která se pořád skláněla nad taškou. ,, Já jsem hotová, ale ty nejsi." Řekla Sára a já jsem se na ni podívala s nechápavý výrazem ve tváři. ,, Takhle na párty jít nemůžeš a už vůbec ne v těhle šatech!" Ukázala na šaty visící na skříni. ,, Sedni si tady na tu židli, já se pokusím něco udělat." Usmála se na mě. ,, Ale..." Odporovala jsem, než mi do řeči skočila Sára. ,, Začneme líčením." Oznámila a vytáhla ze své tašky středně velký kufřík s makeupem. ,, Prosím, nedávej mi toho moc." Sára přikývla a pustila se do práce.

Vůbec jsem nevěděla, jak potom budu vypadat. Po dvaceti minutách se Sára vrhla na mé vlasy. Když jsem byla podle ní " dokonalá", chtěla sem se jít převléct do šatů. ,, Ne ne..." Řekla Sára a vytáhla ze své tašky krátké stříbrné šaty. ,, Ty jsou pro tebe." Podávala mi šaty do ruky. Chvilku jsem stála nehnutě, když jsem si prohlížela jejich délku. Sahala někam kousek pod zadek. ,, Sáro to si vzít nemůžu, vždyť je to strašně krátké a uplé."

Nikdy jsem nic podobného na svém těle neměla.
,, Není to krátký, prosím vyzkoušej je a kdyžtak si vezmeš ty tvoje." Byla jsem celá nesvá, když jsem se do nich oblékala. Byly tak uplé, jako druhá kůže.
,, Tak co?" Zeptala se Sára. ,, Já nevím, je to takové divné." Sára se otočila a podívala se na mě. ,,Wow Lex, padnou ti jako ulité, strašně moc ti sluší, prosím nech si je." ,, Myslíš? Moc se v nich necítím." ,, Mám pro tebe ještě jedno překvapení." Usmála se a vytáhla z tašky boty na vysokém podpatku. Zatajila jsem dech. Nikdy jsem nechodila na větším podpatku jak 6 cm. A tenhle měl rovnou 13 cm.
,, Vždyť se v tom zabiju." ,,Neboj, naučím tě v nich chodit." Obula jsem si boty a najednou jsem byla strašně vysoká. Pomalu jsem se došourala do koupelny, abych se poprvé na sebe podívala do zrcadla.

,, O můj bože." Řekla jsem překvapeně. Vždyť to skoro vůbec nejsem já. Sáře se to ale moc povedlo. Měla jsem lehký make up, s výrazným kouřovým líčením, černou tužku okolo očí a výraznou červenou rtěnku. Vlasy jsem měla vyčesané do vysokého culíku, ze kterého splývaly dva prameny podél mého obličeje. Vůbec jsem se nepoznávala. Vypadala jsem jako úplně jiný člověk.

,,Jsi nádherná." Vzdychla si Sára. Ještě asi půl hodiny potom, mi Sára vysvětlovala princip chození na podpatkách. Docela jsem se to naučila, ale stále se v nich moc necítím. Sára mi ještě podala psaníčko a mohli jsme vyrazit.

Šli jsme pěšky, jelikož oslava byla hned o dva bloky vedle. Cestou jsem si musela několikrát stáhnout šaty dolu, protože se pořád vyhrnovaly. Zazvonili jsme na zvonek u velikému domu s prostornou zahradou, ze které se ozývala už z dálky dunivá hudba. Otevřít nám přišel mladý kluk a pozdravil nás. Sáře dal pusu na tvář a něco jí řekl. Poté se Sára ke mě naklonila a pošeptala mi do ucha. ,, To je Mike." Tak to je asi ten, co to tu pořádá. Pomyslela jsem si. ,, A tohle je Alexandra." Ukázala na mě.
,, Moc mě těší." Řekl Mike, přitáhl si mě, a také mě políbil na tvář. Byl jsem z toho celá nesvá. Ještě nikdy jsem nebyla na tak veliké oslavě.

Vešli jsme na zahradu, která byla napůl plná neznámých lidí. Někteří se vlnili do rytmu hudby, jiní si povídali, další byli u baru nebo se líbali. Se Sárou jsme prošli tančícím davem a šli jsme si dát k baru pití. Říkala jsem Sáře, že moc nepiju, tak mi Sára objednala mojito. S nápoji v ruce jsme se vydali si nejprve někam sednout, aby jsme si řekli vše, co jsme doposud nestihli.

Kousek dál od hloučku lidí, kteří se nahlas bavili stál Dominic. Byla jsem trošku v šoku, když jsem ho tam viděla. Stál tam s drinkem v ruce a zíral do prázdna. Se Sárou jsme si sedli k malému stolku. Najednou jsem ucítila Dominicův pohled, jak mě očima sledoval. Lehce jsem se otočila, jestli se mi to nezdá, ale opravdu na mě zíral. Napila jsem se mojita a věnovala jsem se Sáře. Stále mě sledoval. Nespustil ze mě oči, jako by mě chtěl jimi propíchnout. Nebyl to příjemný pocit.

Asi půl hodiny jsme si povídali, než se Sára rozhodla, že si dáme další drink. Šli jsme k baru, kde postávalo pár lidí. Sára nám objednala další drink a já jsem se zatím rozhlížela, zda uvidím Dominica. A taky že ano. Seděl na gauči u bazénu a líbal se s nějakou blondýnou. Podíval se na mě, ale já jsem se rychle otočila k baru. ,, Jak je možné, že tak krásné holky tady sedí takhle samy? Co si dáte?" Zeptal se neznámý kluk. Vypadal už trošku opile. ,, Já nepiju." Řekla jsem a otočila se na Sáru. ,, Ale no tak Lexie, jednoho panáka." Řekla s prosebným tónem. ,, No dobře, jen jednoho." Přikývla jsem. Vůbec nevím, co to bylo, ale chutnalo to odporně. Pootočila jsem se na Dominica, který se na mě stále díval. Bylo to divné a nepříjemné.

,, Jak se jmenuješ?" Zeptal se mě mladík.
,, Alexandra a ty?." Pousmála jsem se na něj. ,, Já jsem Jamie." Řekl a napil se. Byl strašně cítit alkoholem. ,, Dáš si ještě jeden?" Zeptal se mě Jamie. Už jsem i já cítila ten alkohol, který jsem vypila. Nejsem zvyklá pít, tak nic nevydržím. ,, Asi ne, děkuju." Pousmála jsem se na Jamieho a otočila jsem se na Sáru. Nebyla tam, nejspíš šla za Mikem. Když jsem se otočila, už přede mnou na baru stál panák něčeho bílého. ,, No tak Alexandro, ještě jeden." Pobídl mě Jamie. S nechutí jsem se napila, ale naštěstí chutnal o trochu lépe, než ten předešlý. Jamie se ke mně nahnul a ruku mi ovinul kolem pasu. Přitáhl si mě, až jsem silou narazila do jeho těla. ,, Jamie pusť mě!" Snažila jsem se vymámit z jeho sevření. ,, Prosím, pusť mě!" Nevěděla jsem co mám dělat. Jamieho ruce cestovaly po mém těle a přitiskávaly mě víc a víc k němu. Rukou jsem ho praštila do ramene, ovšem on se ani nepohnul.

,, Neslyšel jsi kurva?" Ozval se známý hlas za mnou. Dominic.

Ahojky, další díl je na světě. Snad se vám líbil a dáte like či koment. Brzy vyjde pokračování této párty, tak se těšte.

Xoxo Z121
Ps: Co děláte o karanténě, když se nudíte?