9.

309 12 6
                                    

Můj život se rychle vrátil do starých kolejí.
Po nezdařené oslavě jsem vyprovodila Sáru na letiště a se slzami v očích jsem se dívala, jak odchází znovu z mého života. Cítila jsem se v tu chvíli hrozně moc osaměle. Přece jenom jsem tady měla jen pana Harrisona a Dominica, na kterého jsem teď nechtěla vůbec myslet.
Týden od párty utekl rychle a já jsem se naplno ponořila zpátky do mé práce. Bylo příjemné znovu dělat věci, které jsem tak bezpečně znala. Celé dny jsem trávila buď v kanceláři nebo v domě pana Harrisona.

I Dominic byl zase sám sebou. Chodil domu opilý a s dívkami nebo se na noc nedostavil vůbec. Jediné co bylo jiné a co mě velmi překvapovalo bylo to, že si Dominic odpustil všechny komentáře vůči mé osobě. Veškeré jeho sarkastické, egoistické a flirtující komentáře, jako by úplně zmizely.

Když se Dominic zrovna zdržoval doma a někde si neužíval, chodil po domě jako tělo bez duše. Mnohdy jsem ho zastihla zírat do prázdna. Jako by nad něčím přemýšlel a vůbec nevnímal své okolí. Také jsem si všimla, že mě Dominic často pozoruje, když uklízím v domě. Je to divný pocit, když na vás zírají ty zelené oči plné agrese, vzteku, smutku ale i něhy. Když si všimnul, že se na něj také dívám, tak rychle uhnul pohledem.

Snažila jsem se na něj nemyslet. Od té doby, co jsem byla na té párty, jsem s ním ještě nemluvila. Je to divné, být v tak velikém a skoro prázdném domě a s jediným člověkem, se kterým si můžete promluvit ani mluvit nechce.

Dnešek vypadal jako každý jiný den. Zrovna jsem utírala prach v obývacím pokoji, když v tom se prudce otevřely dveře a dovnitř vpadl Dominik. Vypadal jako obvykle opile. Ani jsem se nedivila, když se potácel podél zdi a přidržoval se nábytku.

Přiběhla jsem k němu a podepřela ho. Velmi páchl alkoholem. Chytla jsem ho svýma rukama a snažila jsem se s ním dojít ke gauči. Dominik na mně ležel celou váhou těla a cestu mi tím bohužel nijak neusnadňoval. Povalila jsem ho na sedačku a opravdu silně jsem si oddychla.

Dominic sebou trhnul. Trochu jsem se lekla, ale když jsem viděla, že Dominic tvrdě spí, oddychla jsem si. Neměla jsem náladu s ním mluvit. Vlastně jsem byla ráda, že dodělám jen nějakou práci v Harrisonovic sídle a pojedu domů. Byla jsem ráda, ze až se Dominic probudí, budu už dávno doma ve svém malém, ale útulném bytečku.

V prádelně jsem vyndala ze sušičky poslední oblečení a šla jsem jej uklidit panu Harrisonovi do skříně. Cestou jsem se přesvědčila, že Dominic stále leží na stejném místě jako před chvílí a tvrdě spí. Po uklizení oblečení jsem šla zpátky do kuchyně, kde jsem si vzala kabelku a klíčky od auta a odcházela jsem ze sídla.

Už jsem otevírala dveře, když v tom jsem uslyšela Dominicův hlas. Na chvíli jsem se zarazila a poslouchala co říká, ovšem nebylo mu vůbec nic rozumět. Dveře jsem znovu potichu přibouchla a tajně jsem se po špičkách vydala na okraj obývacího pokoje, kde Dominic ještě před chvílí spal.

Dominic stále ležel na stejném místě, jako když jsem ho viděla naposledy. Byl celý zpocený a vlasy měl přilepené k čelu. Přišla jsem k němu blíž a zjistila jsem, že pořád spí. To si jen něco povídá ze spaní. Ujistila jsem se a odcházela jsem z obýváku.

,,Lex..." zašeptal pomalu. Zarazila jsem se a otočila se zpátky k němu. Měl stále zavřené oči a opravdu mluvil ze spaní. Asi se mu zdá, jak vařím nebo uklízím ten jeho bordel, pousmála jsem se.

,, Lex,.... jsi tak moc krásná." Zašeptal. Ty slova pro mě byly jako ledová voda. Po celém těle mi naskočila husí kůže a já se otřásla zimou. V hlavě se mi hnedka objevily výjevy z onoho rána po té zatracené párty. ,, Nee!!" Vykřikla jsem a vyběhla z domu. Ani jsem za sebou nezamknula hlavní vchodové dveře. Rozběhla jsem se k autu a rychle do něj nasedla.

The Punk, Baby!Kde žijí příběhy. Začni objevovat