Pevně se držím mohutného kořenu, a s obavou hledím do černočerné hlubiny pod sebou, která jen čeká, až mi sjedou ruce po vlhkém kmeni, a spadnu do jejího nitra. Co tam asi na mě čeká? To rozhodně nechci vědět!
Snažím se vydrápat zpátky na okraj útesu, ale jde to stěží. A bota, která mě trefí do obličeje, tomu moc nepomáhá. Hned na to pocítím teplou tekutinu, která si razí cestu z mého nosu. Pěkná zákeřnost.
Ruce mi začínají slábnout a pomalu sjíždějí dolů. Déšť mě nelítostně bičuje do tváře a chlad se mi zařezává pod bundu. Není možné, abych tady zemřela. Ne teď.
Vážně nikomu nemůžu věřit. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se stane tohle, ale proč mě to ještě překvapuje. I ti nejbližší vás mohou zradit a lidé v mém okolí jsou toho jasným důkazem.
Zdravím,
představuji novou povídku, která v mém šuplíku ležela hodně dlouhou dobu. Byla by škoda ji tam nechat, tak uvidíme, jakou bude mít odezvu.
Dlouho jsem se rozhodovala, jestli mám psát v první nebo třetí osobě (u každé povídky stejné XD) a nakonec jsem se rozhodla pro první. Možná, že to ještě změním, jelikož se zde nachází mnoho postav, ale uvidíme.
Píseň v pozadí k této povídce prostě sedí ^_^
ČTEŠ
Éra černookých
Science FictionJá, Suze Jorgensen, jsem se narodila do světa, který téměř zaniknul. Mojí prioritou je vést boj za lidskou rasu a plnit příkazy svého adoptivního otce Lorcana, který je zakladatelem organizace FORN. Ta má za úkol chránit poslední přeživší, kteří j...
