Jako každé ráno jsem vůbec neposlouchala svůj budík a místo vstávání spala dál. Takhle hezky se mi spalo do té doby, než přišla Steph a řekla, že mi za deset minut začíná škola.
Loudala jsem se a bylo mi jedno, že nestíhám. Dokonce jsem si i uvařila snídani, což se u mě vůbec nestává. Pomalu jsem ji snědla a šla do koupelny udělat ranní hygienu a něco s vlasy. Nakonec zkončily ve dvou francouzských copech, které se sobě vůbec nepodobaly, ups....
Hodila jsem na sebe legíny a Maple Leafs mikinu se 16 na hrudi a rukávech. To jsem doplnila lehkým makeupem, neboli červená rtěnka, řasenka a korektor, kterým jsem zakryla všechny kruhy pod očima. A že jich tam bylo hodně!
"Zlato, hlavně přidej, nehodlám to pak ve škole vysvětlovat," usmála se Steph, když jsem si obouvala svoje Vansky.
"Jasně, půjdu co nejrychleji můžu," pousmála jsem se a hodila batoh na záda. Pak jsem si jen dala AirPody do uší a vydala se "rychlejším" krokem do školy.
Když jsem tam přišla, tak se po mně ani nedívali blbě, jako první rok.
Už to brali jako samozřejmost. Prostě malá Marnerová chodí pozdě všude možně. Dokonce jsem jednou přišla na hokej uprostřed třetí třetiny.
"Konečně, dneska nějak brzy Marnerová," zasmála se učitelka a celá třída s ní.
"Jo, vzbudila mě Steph," zamumlala jsem a posadila se do zadní lavice vedle kámošky. Vybalila jsem si všechny učebnice a začala poslouchat výklad učitelky.
Když zazvonilo, tak jsem vytáhla mobil a začala projíždět instagram. Podívala jsem se z okna, pršelo tam jak z konve. Radši jsem hned začala hledat instagram bráchy, abych mu napsala.
@dessie : Bráchaa, potřebuju odvoz ze školy🙏🏻🙏🏻
@marner_93 : Achh ségra, pošlu za tebou někoho z kluků, já nemůžu..
@dessie98 : Rande, se Steph?
@marner_93 : Výlet**
@dessie98 : Hele, tak já tu na tu hokejku budu čekat..
@marner_93 : ❤️
"Marnerová, už dávno zvonilo. Vypněte ten mobil a poslouchejte." To už přišla Marie Terezie?! Já to vůbec nevnímala.
Dalších sedm hodin jsem poslouchala výklad učitelů o životně důležitých věcech. Když odzvonila poslední hodina, tak jsem se sbalila a vydala se na školní parkoviště. To by mě zajímalo, koho přemluvil. Pane Bože! Nylander a jeho auto! O projížďce v něm jsek snila od doby, co jsem ho viděla!
"Des, kam to lezeš?" křikla Mack, když jsem šla k tomu autu. Podívala jsem se na ní a řekla : "To je můj odvoz ty trumpeto."
"Hele, hlavně nezapomeň, jak jsme měli tu lekci sebeobrany," usmála se. To jsem neposlouchala a šla do auta. Otevřela jsem dveře a nasedla.
"Odkdy má Mitch sestru?" zeptal se Will pochvíli. "Už jí má docela dlouho," zamumlala jsem.
"Můžeš se laskavě připoutat?" zavrčel, když si všiml, že nemám pás.
"Sorry fakt," řekla jsem a připoutala se. Dala jsem si nohy na palubní desku a zase jsem udělala něco špatně.
"Můžeš mi laskavě přestat špinit auto," křikl po mně a prudce zastavil. "Taky jsem se na tebe mohl v tom slejváku vykašlat."
"Willy promiň, jsem na to zvyklá. A neuvědomuju si co dělám," zamumlala jsem. "Někdy dokonce začnu kousat tužku nebo propisku, kterou si půjčím, a ani to nevím."
"S Mitchem jste úplně stejní," zasmál se. "Ne to fakt nejsme," odsekla jsem.
"Hele kočko, jsme tady. Chceš být doma sama anebo chceš společnost?" ušklíbl se.
"Chci být doma sama, a jmenuju se Destiny," zamumlala jsem. "Vážně? Nebudeš se bát? Mitch říkal, že vám straší v bytě."
"Jemu straší v kebuli," špitla jsem. "To mu řeknu Destiny," zasmál se. "Mně je to jedno, já si za svou pravdou stojím."
"Jsi strašně tvrdohlavá, víš o tom?" zeptal se. "Nejsem tvrdohlavá. A čau, chci, aby si co nejrychleji objednat pizzu," zamumlala jsem a vylezla z auta.
ČTEŠ
make you mine / nylander, matthews, kapanen
Fanfiction"Sorry, že jsem se do tebe zamiloval, sorry, že jsem s tebou trávil všechen svůj volný čas a sorry, že jsem se ti tolik důvěřoval," křikl chlapec se slzami v očích.
