make you mine / nylander, matthews, kapanen

chapter two

Nesnáším, když mě někdo budí ze spánku. Počkat! Ona je vlastně sobota. Jakej debil tady řve na celej byt? To nevím, ale jdu to zjistit.

Oblékla jsem si kraťasy, ve kterých mi byl až moc odhalený zadek. Ale to je to poslední, co mě teď zajímá. K tomu jsem přidala nějaké volné triko, které jsem zjistila, že je od Niku. Ještě jsem si vzala jednorožčí papučky.

Šla jsem do části bytu, kde bydlí Mitch a Steph. Potichu jsem otevřela dveře a nakoukla tam. Steph myla nádobí a Mitche jsem neviděla.

"Dobré ráno," pozdravila jsem Steph s úsměvem. Pozdrav mi oplatila a usmála se ještě více než já.

"Co tam Mitch doháje dělá?" zeptala jsem se a kroutila hmavou. "Má tam kluky, Austona, Kappyho a Willa," odpověděla a uklidila talíř do poličky.

"Ale musí v deset ráno tak řvát?" zamumlala jsem s nechutí v hlase. "Taky mi to není při chuti. Nejvíc tam řve Will," pousmála se.

"Můžu jít za něma? A nebo je budu otravovat?" zeptala jsem a nahodila na obličej výraz roztomilého prosícího pejska.

"Běž, tam. Určitě tě všichni rádi uvidí," zasmála se. Přikývla jsem a šla za klukama do obýváku. Sedla jsem si na jediné volné křeslo a zadívala se na telku. Hráli NHLko, jak jinak. Výrazy Kappyho a Austona byly k nezaplacení.

"Mitchy, ty podvádíš Steph?" zeptal se nejistě Auston. Mitch chytil záchvat smíchu. Will se k němu za pár chvil přidal.

"Kdo to teda je?" zamumlal Kappy. "Lidi, tohle je moje sestra Destiny," usmál se Mitch. Zvedla jsem ruku na náznak pozdravu.

Kluci na mě čuměli, jak na svatý obrázek. Což já jsem. Nahodila jsem jeden ze svých hezkých úsměvů. Ale nebyl svůdný. Vyjadřoval, že je v blízké době nehodlám kastrovat. Co by kdyby lidi uměli číst myšlenky? Tak to bych byla mrtvá.

"Vnímáš ségra?" mával mi Mitch před očima. Zakroutila jsem hlavou, abych si oprášila myšlenky. Ano, nevnímala jsem. Když myslím na kluky, tak nemůžu poslouchat bráchu.

"Jedla si, nebo máš hlad?" zeptal se Mitch. "Nejdedla jsem a nemám hlad." Doháje já mám takový hlad. Ale nemám hlad na jídlo, nýbrž na vanilkové latte se starbucksu. Teď bych do sebe ten litr kávy tak hodila.

"Máš kluka?" Doprdele Kapanene, ty máš holku, tak proč se ptáš, jestli mám kluka. "Still single, still happy," zamumlala jsem. Všichni chytli záchvat smíchu, ale nejvíc se smál Nylander.

"By mě zajímalo, jestli je pořád panna, protože tak vypadá," řekl mezi smíchem Auston. Kurva, já myslela, že on je normální, ale on je stejnej úchylák, jak všichni. Moje reakce byla klasická. Zvedla jsem se a s výrazem královny odešla do své části bytu. Jelikož jsem neměla co dělat, vzala jsem mobil a napsala kámošce.

@dessie.98 : Máš čas?

@ellorymoore : Jasně, celej den. Úkoly si udělám zítra.

@dessie.98 : Tak třeba za půl hoďky u našeho starbucksu?

@ellorymoore : Jasně. V hlavě mi teď běhá tvůj výraz, bez kávy.

@dessie.98 : Díky mooc, musím jít, protože nestíhám.

Hned, jak jsem ti napsala, tak jsem šla ke skříni. Vytáhla jsem černé džíny a tričko jsem si nechala. Jen jsem na něho hodila mikinu a zabalila si ty nejdůležitější věci do kabelky. Hlavně peníze.

Vydala jsem se s mojí kabelkou do předsíně. Proklouzla jsem kolem detektiva Marnera a strážnice Lachance. Rychle jsem si obula boty a potichu vyšla z bytu.

Vydala jsem se do nejbližšího starbucksu u naší školy. Chodíme tam většinou v pátek nebo čtrvtek, protože to už nedáváme těch devět hodin. Z dálky jsem viděla Ell, jak přešlapuje. Doháje, zase jdu pozdě. Přidala jsem do kroku.

"Tajná mise Shelocku?" zasmála se. "Jasně," usmála jsem se a objala ji. Naše kroky pokračovaly do starbucksu. Vzaly jsme si ji sebou a vydaly se do nákupáku.