.19.

2.9K 179 9
                                    

"počkej, ještě něco" a já přestal úplně chápat "ano?" Zastavil jsem se v polovině pohybu a podíval se na něj "Jakob mi říkal něco o tom co se ti dělo na staré škole, že tě tam někdo šikanoval" ne.. o tomhle nechci mluvit! Proč já kurva! "No... Jo, šikanovali mě, ale teď ne. Takže proč řešit minulost" falešně jsem se usmál nah.. co dodat prostě to šlo poznat že to není úsměv jako úsměv, ale je to falešný úsměv "erene. Jsem tvůj třídní musím ti pomoci. Děje se to i tady na škole? Šikanuje tě tu někdo?" Začal hned vyzvídat "umm.. no... Ne.. nikdo mě tu nešikanuje, můžu už jít?" Ukázal jsem na dveře že chci nima odejít (nečekaně) "jo, už nic nepotřebuju" řekne s menším nezájmem a začne se věnovat nějakým papírum a já v klidu konečně odejdu.

*Crrrrr* konečně! Konečně se jde domů. Celý den byl jako nekonečný a teď už konečně nebude! Jdu ke skříňce, vemu si věci a s arminem jdeme domů "jo erene? Úplně jsem se tě zapomněl zeptat co  Ackerman po tobě chtěl" vyvalil na mě na jeden nádech "jen doučování z ajiny" trochu zalžu a pokračuju v cestě "já myslel že ti jde ajina" udiveně řekl "jop... Tak jak vidíš tak nejde, rodiče a psycholog mi říkali že je to velkým nátlakem z šikany" povzdechnu si a zjistím že už jsme u domu armina "aha, tak ahoj" zamává mi "ahoj" usměju se a jdu dál směr můj dům

Omlouvám se že jsou teď kapitoly takhle málo. Pomalu totiž nedokážu ani myslet normálně natož u psaní další kapitoly protože jsem nedávno zjistila že budu teta UwU 😂 jo a málem bych zapomněla, děkuju za 2,68K přečtení a 255 hvězdiček😳😳♥️

V Zajetí Učitele (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat