,,Ale mami! Nechci, abys mě vyprovázela!" Vyjekla trucovitě, snad jako malé lvíče Saskia. U ní seděla našedlá, mírně žíhaná lvice. ,,Saski..." Odmlčela se. Neměla se k dalším slovům a v jejich očích bylo znát, že má strach.
,,Ty to přece víš. V Salmingu vedou občanskou válku. Kvůli vodě. Jestli nějaké tygry uvidím u té řeky, tak tě nikam nepustím."
Saskia naštvaně zabručela. Proč se mi cpeš do života? Už jsem dospělá!
,,Vezmeš si s sebou nějaké věci? Teda kromě vody, tu bereš povinně.." zabrbla nanovo její matka Lynxed.
Saskia jí probodla pohledem a pak už celkem podrážděně přikývla. ,,Asi budu muset.."
Po chvíli si Saskia předala okolo pasu brašnu s vybavením a spolu s matkou vyšla z domu. Procházely okolo královského paláce a následně, když se dostaly od hlavního středu města, přidaly do kroku.
Když Saskia doběhla až k útesu, bodlo jí bu srdce
Dole už seděli všichni členové výpravy - Ramai,Shirai, dokonce i Tamiaris, což byla docela líná a věčně pozdě chodící levhartice. Saskia se za nimi okamžitě rozběhla, nečekajíc na svou matku.
Z útesu její běh nabral spádu, a tak malém srazila Ramaie a Shirai.
,,No to je dost, že si tu! Čekáme už jen na tebe!" Zasmála se její nejlepší kamarádka. ,,... A kohopak to sebou vedeš?" Naklonila se přes rameno Saskii.
Saskia nevlídně zakroutila hlavou. ,, Mermomocí mě chtěla vyprovodit."
Chvíli si ještě povídala s Shirai, ale pak stočila zrak k Ramaiovi. Nezdálo se, že by měl náladu se s někým bavit.
Jeho překrásné, modré oči náhle vzplanuly nezkrývaným strachem. ,,Pozor! Všichni k zemi!" Vyjekl a vrhl se za ostatními.
Saskiaře v uších duněl řev její matky. Bohužel jen vzdáleně věděla, co vlastně říká. U stromů za řekou byli tygři. Přesně za tou řeknou, kde ještě minulý den nabírala vodu.
Jeden, do zlatova zbarvený tygr, mocnou tlapou do vzduchu zvedl šíp. Byl to Salmingský čaroděj. Ovládal telekinezi, takhle mocných čarodějů bylo v Salmingu pomálu,v Saskiaře byl dokonce už jen jeden. Náhle, než se Saskia vzpamatovala, šíp poslal přímo na ní. Znovu uslyšela pronikavý řev své matky, ale ještě se stačila skrčit.
Šíp jí prosvištěl nad hlavou. Saskia se s úsměvem, stále přikrčená, otočila na svou matku. Ale ta... S přiotevřenou tlamičkou zírala před sebe. Její hruď se zběsile nadzvedala, jakoby se snažila odvrátit jistou smrt. Krkem nešťastné lvice procházel šíp, zbarven do ruda.
Hruď se jí pomalu začala uklidňovat, kožíšek barvit do červena a lvice padla k zemi.
Saskia k ní honem doběhla, ignorujíc tygry za řekou. Skleněný pohled, který Lynxed měla byl zaměřený přímo na ní. Chraplavým, smířlivým hlasem zachraptěla; ,,Saskio, ty... Nejsi má dcera."
Bílé lvici nad ní vyhrkly z očí slzy. ,,Jak to můžeš říct?! A čí bych byla?" Hlas se jí lámal, neudržela bolest, kterou jí smrt Lynxed přinesla. Jediná rodina, jakou kdy měla byla mrtvá... Navždy pryč... Zrovna dnes, kdy se k ní Sas chovala tak odporně... V hlavně jí sršelo. Musí se pomstít. Musí zjistit, kdo je její pravá matka. Takhle to neskončí. . .
Dost smutná kapitolka, řekla bych. 😸 U psaní nikdy nebrečím, tak tu ty hordy smutných emoji prostě nečekejte xD Stejně ale doufám, že se vám kapitola líbila, zajímá mě, co bych podle vás mohla zlepšit. 😅
Zatím byeko!
ČTEŠ
Saskiara - Rod Zrádců
Fantasy,,Vždycky jsem ti věřila. Ale teď, když tu sedím a čekám, než naposledy vydechneš... Váhám." Mladá lvice, Saskia, dostává nebezpečný úkol. Sousední město, Salming, vede občanskou válku o vodu. Vojáci tohoto města, nelítostní tygři se nebojí ani zabi...
