Byl to den, který měl statného valacha nesmazatelně zapsat do historie dostihového sportu. Měl jako první protnout pomyslnou cílovou čáru prestižního závodu, poslouchat aplaus užaslých lidí na tribunách a užívat si život vítěze.
Možná, že by jej i neoblíbený trenér poplácal po krku a vykouzlil spokojený úsměv s trofejí, kterou pro něj získal, nad hlavou.
Měl se stát nesmrtelným.
Místo toho ale zbyly jen slzy a ohlušující ticho bubnující v srdcích všech, kterým kdy prošel životem.
Byl to den, kdy byla šampionova jiskra naposledy zažehnuta.
