dostih jako každý jiný

87 11 0
                                    

„A bylo odstartováno!"

Před houfem plnokrevníků zmizela startovací guma a všech 32 se rozeběhlo k prvnímu skoku. Jeden z koní začal jeho žokeji hned nepříjemně pulovat; i zdálky šlo vidět, jak živý plot prometl, tak tak nespadl.

„Celé pole se úspěšně dostalo za první skok v čele s Rocket Starem. Hned od prvních metrů ztrácí Uriel, kterému se očekávaně nepodařilo bezproblémově odstarovat."

Start probíhal na druhém konci závodiště, kam nešlo dobře vidět, takže Fay musela věřit hlasateli nebo Amurym, který celý dostih pozorně sledoval skrze dalekohled. Dívka neklidně poklepávala nohou a zevnitř si kousala tváře.

‚Vždyť to je dostih jako každý jiný,'  nalhávala si.

Houf překonal druhý skok.

„Pokud správně vidím, za druhou překážkou se nám objevil kůň bez jezdce," zahlásal. Fay viděla, jak v trenérovi trhlo. „Ano, správně, Rocket star nechal svého žokeje za živým plotem s příkopem a dál běží sám."

Lorenzo se mezitím snažil najít vhodnou stopu pro favorita; ani si nevšiml, že by jeden soupeř odpadl. Cítil koňská těla všude okolo; přes brýle viděl své kamarády i soupeře, jak klidně seděli a snažili se úplně o to samé. 

Usadil se špatně; o tom nepochyboval.

Clouds prakticky narážel koni před ním hlavou do zádě a jiný plnokrevník se zase tlačil na jeho levou plec.

„Hej," houkl, aby vyjádřil svou nespokojenost na stále se zmenšující prostor. Žádná odpověď ale nepřišla.

Vedoucí koně se zvedli k odskoku; vody by si jinak vůbec nevšiml. Valach naštvaně frkl a napřímil bolestně krk. Hned, jak se do vzduchu vzneslo tělo před ním, okamžitě zareagoval a neohrabaně pod sebe nohy složil.

Musel se pořádně udeřit do zadků; Lorenzo to cítil.

„Vypadá to, že favorit má nějaké problémy," ozvalo se. Fay se roztřásla, když v poli viděla pomalu se propadávající valachovo tělo. Běžel skoro na úplném chvostu.

„Sakra, co tam dělá," zaklel Amury a naštvaně vzdechl.

Nebyla to pozice, se kterou by byl spokojený ať už trenér, žokej nebo Clouds. Ze všech sil se snažil dostat na své obvyklé místo v první polovině pole. Lorenzovi se položil do udidla, zrychlil neovladatelně krok, a i přes bolest, která mu pumpovala z levé zadní nohy, běžel jako o závod.

„Drž ho, drž ho," mlel si trenér vytočeně pod vous.

Lehko se řekne, hůř udělá. Lorenzo celou svou silou valacha držel. Zaklonil se za těžiště koně, dlaněmi otěže přímo drtěl a kdyby věděl, že by se hnědák nerozběhl ještě víc, vrazil by mu jednu výchovnou bičíkem. Clouds si ale dál běžel to svoje. Každým cvalovým skokem předbíhal jednoho koně za druhým, ve vražedném tempu zvládal nepochopitelně překonávat změny výšek terénu i neobyčejně těžké skoky. 

Nezpomalil, dokud se neocitl blízko čela.

„Above The Clouds se po kolizi na jednom z vodních příkopů znova ocitá v první polovině pole."

Volných koní v tu chvíli už bylo požehnaně. Dva z nich stále následovali první pětici, zbytek pobíhal různě po závodišti. Naštěstí byli všichni zdraví.

I když to bylo téměř nemožné, Fay se cítila ještě hůř. 

Viděla svého oblíbence, jak spolehlivě probíhal kurzem dostihu, ale podle reakcí Amuryho muselo být něco špatně.

Above The CloudsKde žijí příběhy. Začni objevovat