Poslední den na Zemi

6.

,,Zoe, pojď dolů,“ zavolal na mě Henry. Dala jsem dopis do obálky a napsala na ní Henryho jméno. Na chodbě jsem se srazila s Talií.

,,Ségra,“ oslovila jsem jí.

,,Ano?“

,,Děj tohle Henrymu, až odejdu,“ podala jsem jí obálku. ,,A vím, že i tobě budu chybět, ale buď tu pro něj. Vysvětli mu proč jsem musela odejít.“

,,Neboj budu tu pro něj, nedopustím, aby se mu něco stalo.“ Řekla a objala mě. Chvíli jsme takhle stály. 

,,Ó to je sesterské lásky.“ Zasmála se vedle nás Brook. Zasmály jsme se také a pustili se. Brook natáhla ke své přítelkyni ruku, Talia ji chytla a společně odešli na zahradu. Já jsem tam ještě chvíli stála a pozorovala fotky na stěnách. Dříve šťastná rodina a teď z ní zbude jen polovina.

,,Tady jsi,“ ozval se Henry, který vyběhl schody. ,,Zase si se zasnila?“ Zeptal se, když mě viděl stát před obrazem naší rodiny.

,,Jojo,“ odpověděla jsem a otočila jsem se k němu čelem. 

,,Oheň už hoří a šampaňské je otevřené,“ usmál se. ,,Mimochodem přinesl jsem i Mangový juice.“ Zašeptal mi do ouška. 

,,Miluji mangový juice a tebe ještě víc,“ zašeptala jsem mu na oplátku.

,,Tak pojď,“ řekl už normálním hlasem, vzal mě za ruku a šli jsme na zahradu. 

U ohně už  všichni seděli a opékali si marshmellowny. Přisedli jsme si s Henrym k nim a užívali jsme si tu atmosféru. Tyhle večery jsme dělali tak 3x do roka a pro mě je tento poslední. 

Kolem půl jedenácté jsme to rozpustili. Nastala chvíle, kdy jsem Henryho objala na rozloučenou. Držela jsem se ho jako klíště a šeptala mu. ,,Miluji tě. Tak strašně moc tě miluji. Si jediný s kým chci být a to se nikdy nezmění.“ Henry se zasmál. 

,,Ty jsi něco provedla?“

,,Ne, jen chci, abys to věděl,“ zavrtala jsem svou hlavu do jeho krku. 

,,Já tě také miluji a nikdy se tě nevzdám.“ Odtáhl se ode mě, vzal mou hlavu do dlaní a políbil mě. Nebyl to však obyčejný polibek. Byl plný lásky, něhy a zároveň vášně. Byla v něm cítit celá jeho láska ke mně. Bohužel i tento krásný okamžik musel jednou skončit. Pustili jsme jeden druhého. Podívali jsme si do očí.

,,Měj se lásko. Zítra se uvidíme.“

,,Jasně. Měj se.“

Dal mi malou pusu na čelo a odešel za mámou do auta. Já jen pozorovala jeho záda. Tohle bylo naposledy co jsem ho viděla. Sama jsem zalezla do domu, kde čekala máma se setrou. Brook už také odešla. 

,,Kde chceš, aby se to stalo?“ zeptala se mě máma.

,,Na kopci.“ Odpověděla jsem prostě.

,,Kolik je?“ zeptala se Talie.

,,Bude tři čtvrtě na jedenáct.“ Odpověděla jsem.

,,Chceš tam už jít?“ Ozvalo se od mámy.

,,Nic jiného mi stejně dřív nebo později nezbude,“ povzdechla jsem si.

Sebraly jsme se a pomalu jsme šli na náš kopec. Na tom samém místě, kde dnešní den začal, i skončí.  Na vrcholku jsme si lehly do trávy a pozorovaly hvězdy. 

,,Ty budeš svítit támhle,“ ukázala máma na nebe.

,,Raději bych byla tady s vámi, ale to nejde. Kolik zbývá času?“

,,Čtvrt hodiny,“ řekla máma.

    ,,Zoe.“ Ozval se kousek od nás Henryho hlas.

517 slov