Zastavený Svět (L>G<BT)

🔊🔊

Světlý páni neměli nikdy za potřebí dělat nějaké fyzické tresty, tedy pokud to nebylo nutné nebo nebyli hodně naštvání. Věděli že nikdo se pořádně nepoučí, bolest brzy odezní a daný člověk brzo zapomene a svou chybu zopakuje znova. Proto měli svou vlastní bezbolestnou metódu jak takové darebáky strestat. Jen bylo potřebné je správně odhadnout aby to zafungovalo.
Právě proto Nathaniel, vůdce téhle légie, popadl mladíka za ruku a odmítal pustit. Když se mladík vzpouzel chytnul ho za ucho jak malé dítě a tahal ho do prázdného místnosti, s matným sklem. Prudce dveře zavřel a potáhnul dál Ichira do prostřed místnosti. Byl to celkem komický pohled, muž v bílé uniformě s vyhrnutími rukávy držící menšího muže za ucho zatím co se dívá na hodiny. Přemýšlel jestli ho upozornit na to co se právě chystá udělat ale rozhodl se že kousek strachu mu neuškodí, bude to brát jako součást jeho trapného trestu. Tichým a hlubokým hlasem začal mluvit :,, Česko, 130° východný délky, 45 ° severní šířky,  luxusní byt, přízemí, Brno 23:40". Objevila se oslepujicí záře a červený matematický kruh. Už se chystal skočit když si uvědomil že není sám a tak bylo potřebné zadát ještě jednu informací aby ho to neroztrhalo na cucky. ,, Lagra li berte hatasi. " prudce potáhnul rukou takže do kruhu vklouznul i Ichiro. Ten začal nadávat aby ho pustil. Nic neudělal. Ale Nathan nad tím jen přetočil oči.

Ocitli se v nicotě matematiky. Tu kterou se věda snažila objevit již mnoha let ale marně. Nathan si dupnul do prázdnoty a objevili se před luxusním domem. Ichiro nestačil zírat . Předním se týčil obrovský mrakodrap. Byl ze třpytivého skla a kolem něho byla spousta lidi. To se mu moc nelíbilo. Neměl rád davy .

Nathan ho opět tahal za ucho rovnou do středu dení, ke vchodu dovnitř. ,, Auuu sakra chceš mi natrhnout ucho?!"
Mladík remcal tak nahlas že si ho dávať všimnul. A přesně to bylo Nathovym účelem. A když uviděl jeho narůžovělé tváře,  zjistil že se rozhodl pro správny trest. Zle se ušklíbl. ,, Kdyby si chodil víc za volnýma holkama měl bys natrhnuté jen to ucho." Dal si záležet aby každé jedno slovo bylo slyšet kolemjdoucím. Ti se otáčeli a taktéž měli pobavený úšklebek. Zato Ichirovy do smíchu moc nebylo. Myslel že se každou chvíli propadne pod zem. A i když propaloval teď chodník , v mysli si přestavoval jak toho Trhače oušek umučí.

Konečně šli dovnitř ale na mladikovu smůlu to tu bylo taky plné. Byli tu většinou mladí lidé. Ale našlo se i pár postarších jedinců. Lidé si je zatím nevšímali. Podešli k recepci kde seděl zhruba 40 lety pán na kterého Nathaniel mrknul. Muž kývl a otočil chlapci mikrofon kterým často oznamoval novinky, nebo případně nějaké změny v apartmánech. ,, Dobrý den dámy a Pánové,  chci se zeptat jestli se u vás nenašli naše klíče- apartmán číslo 435. Tady Ichiro když byl na návštěvě u vašich slečen tak si je někde Zapoměl, kdyby ste je našli volejte na číslo na informační tabuli. Pokud nějaká dívka otěhotní Prosím zanechte nám jen ty klíče. Děkuju a dobrou noc!" Ichiro by se teď mohl rovnat rajčeti které snědlo jahodu, mělo kostým z rubinů a ty byli vykoupané v krvavé barvě.