Labyrint FF [TMR]

3.část

Alby tedy odešel a mi s Newtem byli zase sami.

„Musí odtuď vést nějaká cesta" promlomila jsem ticho.

„Já vím, určitě je tu nějaká cesta, ale zatím nevíme kde" odpověděl mi Newt.
Já si jen povzdechla. Najednou zazněl nějaký rachot, ale nebyla to brána do labyrintu, ale ta klec, kterou jsem přijela.
Já s Newtem jsme na nic nečekali a běželi tam.

„Neříkali jste, že každý měsíc pošlou jednoho?" Zeptala jsem se nechápavě.

„Říkali, tohle je divný" odpověděl mi Gally.

Newt skočil do klece.

Byli v ní dvě osoby. Holka a kluk.
Byli v bezvědomí, a tak jsme je vytáhli a vzali je na ošetřovnu.

„To je divný" řekl Alby, když jsme stáli nad nimi. Pořád byli v bezvědomí.
Najednou z té holky vypadl papírek.
Newt sebral papírek a přečetl co na něm bylo napsáno.

„Ty jsou poslední"

„Cože? Jak poslední" nechápala jsem.

„Počkáme jestli se proberou a pak se rozhodneme co dál." Řekl Alby.

Najednou se začal probírat ten kluk. Nejdřív se zmateně rozhlížel po ošetřovně, a pak začal ječet.

„Uklidni se kámo, nic ti neuděláme" uklidňoval ho Newt.

„Kde to jsem? Co tady dělám?! Proč si nic nepamatuju." Začal vyšilovat. Pak si ale všiml dívky, která ležela vedle něj.

„Co jste ji udělali?!" Začal opět vyšilovat.

„Uklidni se, přijeli jste spolu a oba jste byly v bezvědomí, ale ona se ještě neprobrala." Řekl klidně Newt.

„Kde to jsme?" Řekl už trochu klidněji.

„Vítej v Labyrintu" řekla jsem.
Ten se na mě nechápavě podíval a vyběhl z ošetřovny. Rychle jsme běželi za ním, kdyby ho náhodou něco napadlo.

„Vysvětlí mi někdo, co se stalo?" Řekl celkem nervózně.

„jo, ale teď pojď zpátky do ošetřovny" nařídil Alby.

Když jsme se vrátili, ta holka byla už vzhůru a rozhlížela se po pokoji.

„Tereso?" Přiběhl k ní ten kluk.

„Thomasi, co se tady děje." Ptala se Teresa.

„Jakto, že vědí svoje jména?" Nechápala jsem.

Alby se pustil do vysvětlování.

********

„Takže jsme tu uvěznění?" Ptal se Thomas.

„Zatím ano" odvětil Newt.

„To není možný, jak se to mohlo stát?" Nechápala Teresa. Ani já jsem pořád nechápala proč jsme tady. Nikdo z nás to nevěděl.

"Víme jenom to, že nás sem posílá nějaký Zlosin" odpověděl ji Gally, který zrovna přicházel.

Když se nováčci trochu uklidnili, tak jsme šli dál pracovat. Já měla za úkol jít pro dřví do lesa. Když už jsem měla vše, tak jsem se začala vracet z lesa. Najednou se zamnou zlomila nějaká větev. Otočila jsem se a stál tam Ben. Nevypadal vůbec dobře.

„Bene? Stalo se něco?" Ptala jsem se a když jsem se nedočkala odpovědi začala jsem utíkat. On se však rozeběhl za mnou. Byl rychlejší. Začala jsem volat o pomoc. Nikdo se neozýval. Začínala jsem se bát, už jsem byla smířená s tím, že tady umřu, ale pak mě pustil. Někdo něčím bouchnul, a tak jsem se otočila. Stál tam Gally.

„Děkuju" poděkovala jsem Gallymu a zvedla se.

„Co po tobě chtěl?" Ptal se.

„Nic, neříkal, ale koukni se na něj" odpověděla jsem Gallymu.

„To není dobrý, musíme ho vzít na ošetřovnu" rozhodl Gally.
A tak jsme ho oba nějak podepřeli a vlekli ho zpátky za ostatními.

„Co se stalo?" Vyptávali se ostatní. Naše odpověď byla pořád stejná.

„Bodl ho rmut" odpověděli jsme.

Když jsme došli na ošetřovnu, tak si ho už Clint a Jeff přebrali.