Morgan X Kakashi

Kapitola 6

~Z pohledu Morgan

  Uběhlo několik dnů a já už byla  konečně zdravá.
Tak jsem toho využila a pozvala svou nejlepší kamarádku Hinatu na piknik.
Znáte to jen takové ty kecy o životě.
Nachystala jsem sendviče a nějaké pití a šlo se. Piknik jsme si udělali na kraji lesa, takže tak byl klid.

Uprostřed rozhovoru ze sebe vydala větu "Morgan a tobě se někdo líbí?"
"Cože?!" vyprskla jsem vodu z úst, div jsem nepoprskala Hinatu.
"Kdo se ti líbí? taky je ti 15 let, mohla by jsi si najít kluka."
"Mám na ně smůlu, ale existuje někdo kdo se mi líbí."
"A řekneš mi kdo?"
"Ani náhodou".

Další hodinu jsme kecali jen o příhodách  co se nám staly, než se začalo stmívá.
Doprovodila jsem Hinatu domů, chtěla jsem si být jistá že bude v pořádku.
"Ahoj uvidíme se příště" a já se vydala domů.
Šla jsem po štěrkové cestičce která mě dovedla podél stromů domů. Položila jsem klíče na stůl, sedla si na židli a jen hleděla do prázdna. Vážně nevím co dělat, tak jsem se po chvilce rozhodla jsi jít zaběhat.

Doběhla jsem na kopeček ke stromu s dřevěnou houpačkou,sedla jsi na ni a vzpomínala na staré dobré časy.
Chodívali jsme sem s otcem a on mě vždy houpal.
" No jo, staré dobré časy" řekla jsem si pro sebe.

Malinko jsem se houpala, nebyla jsem si 2x jistá jestli  mě ta houpačka udrží taky už byla dost stará.
Nakonec jsem se probrala z myšlenek a běžela dál.
Ještě unavená nejsem takže času na tréning je dost.

Trénovala jsem snad celou noc a vracela jsem se domů až ráno kolem 5:00.
Měla jsem potrhané oblečení od toho jak jsem skákala mezi větvemi.
Doběhla jsem k domu a rozdýchávala,následovně  jsem se  šla osprchovat.
Byla jsem na tolik unavená že jsem hned lehla do postele a usnula.

~Z pohledu Kakashiho

Bylo 5:00 a já musel zase do práce, dnes už naposled. Dělal jsem to co skoro vždy, pomáhal lidem, plnil mise atd. Bylo to už nudné, ale je to má práce.
Dnes  na misi  nějací nindžové na mě zaútočili. Podcenil jsem je a  jednou to  schytal nožem do ruky, ale nebylo to nic hrozného,jen jsem si to obvázal obvazem.  
---
Mise dopadla úspěšně, Hokage mi dala nějaké papíry jestli bych to odnesl Morgan.
Byl jsem rád, alespoň ji po delší době uvidím.
---
Jako gentleman jsem zaťukal na její dveře, ale nikdo neotevíral.
Bylo odemčeno tak jsem vešel dovnitř.
"Morgan tady Kakashi jdu dovnitř jo, nesu nějaké papí...."
Ouu... Spala.
Papíry jsem jí nechal na stole a hledal propisku na vzkaz.
Byla celá zpocená, tak jsem ji chtěl odkrýt, ale ona se vzbudila.
"a-ahoj Morgan... Donesl jsem nějaké papíry"
Zakryla jsi tváře, asi nemá roušku.
  Nevím co tam skrývá, ale zajímalo by mě to.
"Hele Morgan co máš pod tou rouškou?"
"Co  se tak  najednou ptáš?"
"Já jen tak, že ti nemůžu vidět celou tvář ,dost mě to štve."
"Nápodobně " uchechtla se na mě skrz  peřinu.
"Musel by jsi si to zasloužit abych ti ukázala svou tvář, nikdy jsem nikomu neukázala tvář, kromě  bývalé rodiny."

"tak budu první kdo to zjistí co tam skrýváš"rošťácky jsem se pousmál.

~ Z pohledu Morgan

Jeho přihlouple rozkošný úsměv mě  děsil,nevěděla jsem co od něj čekat.Zakryla jsem se celá a doufala že mě nechá být ,ale ten hajzl mě sebral peřinu a koukal se na můj vyděšený výraz. Udiveně koukal ,co jsi o mě myslí ,spím s rouškou.

"Vrátíš mi ji nebo budeš na mě jen tak dál koukat?"hodil mi ji zpět na postel a pochopil že tak lehce to asi nepůjde.

"udělám ti něco k  jídlu a pití ,jo?"přikývl a já ho šla do kuchyně přichystat.

~Z pohledu Kakashiho 

Morgan šla do kuchyně a já se chtěl jít  posadit na židli,jelikož jsem uviděl vedle sebe poličky s knihami tak jsem si jednu vypůjčil.Byl to román ,nevěděl jsem že čte romány ,ale zajímalo mě to tak jsem chvíli četl . Přinesla jídlo a já dal knihu zpět.
----
"WOOW...." tak dobré sushi jsem ještě nejedl. S Morgan bych byl ve vztahu fakt ... POČKAT ,CO?! Nad čím to přemýšlím ,však jsem její sensei a navíc je to pořád ještě dítě...ne to by nešlo,má  určitě ráda někoho mladšího nikoliv hezčího než jsem já (Ego up xd).

"Arigato Morgan ,bylo to výborné.
"Taky děkuji za lichotky,jsi úžasný.
"Jak myslíš to úžasný ?"                                                                                                                                                            

~Z pohledu Morgan

"Jak myslíš to úžasný😏?

Ta otázka mě vážně zaskočila "j-j-jako nindža,sensei ,bla bla bla...."začala jsem plácat kraviny a on se mi posmíval ,musela jsem se smát také nešlo to vydržet.

Vstal a z ničeho nic mě přitiskl ke zdi a pošeptal mi do ucha "jednou u sama ukážeš svůj obličej "trošku se zasmál a pomalu odcházel. Já tam jen stála a pozorovala jak mizí ve dveřích. Byl tak blízko,v tu chvíli jak mi  šeptal do ucha jsem měla husí kůži. Po zbytek dne jsem na to nemohla zapomenout .

Rozhodla jsem se ho najít a zeptat se na pár otázek. Místo Kakashiho  jsem narazila na svého prvního učitele Iruku. Slušně jsem ho pozdravila a zeptala jsem se jestli  neví kde se nachází. 
Řekl že ví a jde stejným směrem tak mě doprovodí ,cestou jsme si povídali o tom co se  nám za ty roky přihodilo.
"Tady za rohem by měl být "řekl Iruka když jsme vycházeli z uličky mezi domy.                                   
  "Arigato" opravdu tam stál ,ale povídal si s nějakou ženskou
"A proč ho vlastně potřebuješ ,něco skrz misi?" otočil se ke mě Iruka
"J-jo.." nemohla jsem mu říct pravdu.

Otočila jsem se zpátky na Kakashiho a zůstala jsem v šoku ,dali jsi polibek. Celý svět jsem najednou řestala vnímat jediné co jsem cítila jsou slzy tekoucí po tvářích. Nebyla jsem schopná se pohnout ani o krok jen jsem tam stála se slzy v očích.

"Jsi v pořádku ?"nechápavě se na mě díval a pak uviděl ten důvod.

V tu chvíli jsem se probrala "T-To nic.." odpověděla jsem velmi potichu a rozeběhla jsem se pryč,nešlo to jen tam tak  stát,doběhla jsem domů ,lehla do postele a nevylezla z ní.

Ahoj,takže je tu další kus příběhu, snad se líbí :D  Popravdě netuším kdy vyjde další kapitola, ale určitě brzo protože nuda už klepe na dveře, přeji hezký den a zase u další kapitola Bye..