Morgan X Kakashi

Kapitola 7

~ Z pohledu Kakashiho 

Ta kráva! proč mě sakra políbila ?! Co kdyby nás někdo viděl.Odstrčil jsem se. "Nezlob se ,ale takhle to nepůjde ,nemiluji tě." Pomalou chůzí jsem odešel a chystal se vytáhnou tu nejlepší knihu na světě, Icha Icha. Došel jsem na své oblíbené místo kde obvykle sedávám. V lese kde je plno klidu jsem si četl knihu, tato kniha mě nikdy snad neomrzí. Když jsem si knihu přečetl a chystal jsem se jít domů, zeskočil jsem z větve stromu a s rukama v kapse jsem odhházel.

----po 5 dnech----
Seděl jsme na lavičce a přemýšlel jsem, no jo Morgan jsem celých 5 dní neviděl ,ani  se mi Neozvala. Třeba byla jen Zaneprázdněná, ale i tak by jse za mnou zastavila jak ji znám. Mám o ní menší strach, zvednul jsem se z lavičky a námířil jsem si to k jejímu domu.
-------------
Došel jsem a slušně zaklepal na dveře, nikdo se neozíval, pro jistotu jsem zaklepal ještě jednou. Lehce se pootevřely dveře a já uviděl po necelém týdnu Morgan. Nevypadala zrovna dvakrát nejlíp,vypadala jako kdyby dva dny nespala. To je poprvé  co jsem  ji viděl ve špatné náladě.
"Ahoj, co potřebuješ Kakashi?" řekla tiše.
"To mě ani nepustíš dovnitř" pousmál jsem se na ni a poškrával se na zátylku.
"Hm..pojď dál" otevřela dveře a já vešel do vnitř. Došli jsme krátkou uličkou do kuchyně která byla propojena s obývacím pokojem.
"Dáš si něco na pití?"
"Jen vodu, díky" Odešla mi nalít sklenici vody.

Posadil jsem se  ke stolu a  přemýšlel jaké zvolit  téma. 
"Tady máš"
"Arigato"
"Tak... proč jsi vlastně přišel?"
"Měl jsem o tebe starost, dlouho jsem tě neviděl a ani jsi se mi neozvala, stalo se snad něco?"
"Nic se nestalo" uhnula pohledem do země.
"Vážně?" dal jsem jí poslední šanci to vyklopit.
"Nic mi není" dodala k tomu falešný úsměv který mi lámal srdce.

Naštvaně jsem si stoupl, vzal ji, hodil jsi na postel a klekl jsi nad ní na čtyři aby neutekla.
"SAKRA PROČ MI LŽEŠ DO OČÍ?!" "TY JSI SNAD MYSLÍŠ ŽE JSEM BLBEJ, ŽE NEPOZNÁM KDYŽ MI LŽEŠ? A TEN FALEŠNÝ ÚSMĚV...TEN MI PRÁVĚ LÁME SRDCE" nešlo to vydržet, byl jsem naštvanej.
" Promiň j-já..." byla trochu vyklepaná a mě stále štvalo že se mi nechce svěřit.
" PROČ MI TO NEŘEKNEŠ"
" Prosím hlavně se uklidni... "
PROČ SE MI NESVĚŘÍŠ ,JSEM SNAD TVŮJ KAMARÁD NE?" oddělal jsem jí vlasy z obličeje a v tu dobu jsem si uvědomil že jsem to asi přehnal.
" O to jde..." podívala se na mě s tekoucími slzy po tvářích.
" Nani? " nechápavě jsem se díval.
" O to jde...Jsi jen kamarád, ty to nechápeš..." otřela si slzy do rukávu.
"Huh?... Nechápu co se tím snažíš naznačit"

"MILUJI TĚ KAKASHI"
Projel mi mráz po zádech když jsem to slyšel.
Uklidnil jsem se, slezl z ní a sedl jsi vedle ní na postel. Proč jsem si toho nevšiml už dřív, jsem to,ale fakt blbec.
"Ani nevíš jak mi bylo když jsem tě viděla se líbat s  tou ženskou"
"Takže kvůli tomuhle to bylo... Haha" zasmál jsem se.
"proč se směješ, mě to nepřijde moc vtipný"
"To bylo nedorozumění,políbila mě ale já se odtáhl a řekl jí že nemiluji ji ale jinou."
Morgan se posadila a zeptala "A koho Teda Miluješ? "
" Já miluji.... Jen tebe"

Z pohledu Morgan

" Já miluji.... Jen tebe"
" Jsi si jistý že...."
"SHHHH, už nic neříkej"
Vzal jsi mou tvář  do ruky a přitáhl jsi si do polibku.
Já jen nevěřila vlastním očím.
Můj první polibek,ale polibek přes roušku bruuhh....
Přitiskl jsi mě blíž k sobě, cítila jsem tlukot jeho srdce, bilo rychle.
Šáhl mi rukou do vlasů a já cítila to teplo které  jde zkrz něj. Zavřela jsem oči a jediné co jsem si říkala je, jak daleko to asi zajde.
___________________________________
Takže je tu nová část :DDD kdo ví jak to dopadne... Budou pokračovat dál nebo to skončí jen polibkem vše se dozvíte v další kapitole :D.