Tábor Greendays aneb Stranger things a IT na táboře

Rybník

,, Tak to byl jen ten vedoucí. Takže pohoda. " Řekla Naty. Šli jsme odnést oběd.

,, Asi jsme jim to neměly říkat, akorát si z nás dělají srandu." Zašeptala mi Míra.

Já na to odpověděla:,, Ale nevadí. Jen ať to vědí. Holt je příště vzbudíme.

Odpoledne jsme přemluvily Myšku, abychom se místo hraní her šli koupat do rybníku. Říkala nám, že je na koupání moc zima, ale nic jsme si z toho nedělaly. Když jsem strčila do vody nohu, rychle jsem s ní ucukla zpátky.

,, Ježiši, to je tak příšerně ledový! " řekla jsem.

Chvíli nám trvalo se do vody dostat po ramena. Chodily jsme pomaličku hlouběji a hlouběji. Když jsme měly vodu sotva po pás, Naty už se vzadu potápěla. Nechápaly jsme. TO PŘECE NENÍ NORMÁLNÍ! Později už jsme se potápěly s ní. Najednou Anita rozpoutala vodní bitvu. Všichni jsme na sebe cákaly tu příšerně ledovou vodu. Dokonce i ostatní holky z oddílu se k nám přidaly. Byla to zábava. Když tu jsem si všimla Kačky. Jen seděla na okraji rybníka a smutně hleděla do dáli. Rozhodla jsem se jít k ní. Ale holky se rozhodly udělat totéž jako první, akorát jiným způsobem. Rychle k ní běžely s natěšením, že ji pocákají. Když si toho všimla rychle se zvedla a utekla do zadu ke svým věcem.

,, Srabe! Srab! Však je to jenom voda hahahaha. Srabe! " Vysmívaly se jí. Anita, Míra a Naty po chvíli přestaly a šli za mnou.

,, Co kdybychom se s ní spřátelily?"
Řekla Jsem

,, To je dobrý nápad. " Řekla Anita.
Ale Míra s Naty váhaly.

Vyrazila jsem tedy s Anitou k ní. Když jsme byly skoro u ní bylo vidět, že začala být nervózní.

,, Ahoj. " Řekly jsme.

Kačka jen zamumlala:,, Ahoj."

,, Nechceš jít s námi do vody?" zeptala se Anita.

,, Né, to je dobrý.... "

,, Pojď, bude sranda. ". Řekla jsem. V tu chvíli se začala zvedat. Pomalu jsme chodily znovu hlouběji a hlouběji. Najednou se k nám přihnaly holky z oddílu. Chtěly se pokusit jí znovu pocákat. Řekli jsme jim, ať jí nechají, že už to není vtipný. Tak to otráveně otočily zpět.

,, Ale jestli nechceš do vody tak tam nemusíme můžeš být s námi venku. "
Řekla jsem. Anita s Mírou se mnou souhlasili jen Naty byla trošku naštvaná.

Sedli jsme si na ručník a povídali si.
,, A ty holky se, kterýma jsi ve stanu jsou tvoje kamarádky?"

Zeptala se jí Míra. Kačka jen smutně odpověděla.
,, No vlastně přijela jsem sem úplně sama, nikoho tu neznám, jsem tu poprvé. Takže mi nezbývalo nic jiného než být s nimi."

,, No, ale mohly bychom to nějak zařídit, že by si se přestěhovala do stanu k nám." Řekla Anita.

Míra ještě dodala: ,,Tedy pokud by jsi chtěla, samozřejmě. "

,, No vlastně bych šla docela ráda, nikdo se tam se mnou nebaví."

,, Tak se pojď zeptáme se Myšky." Řekla Naty a všichni jsme se za ní vydaly.