Mia Cullen(TS)

2. Kapitola

Carlise
Vyšel jsem z Miiniho pokoje a hned šel za mojí rodinou bylo to vážné. ,,si tu brzo" ozvala se Esme ,,potřebuji s vámi všemi mluvit" jejich výrazy nebyly tak klidné jako před tím ,,dnes jsem příjmul novou pacientku, bydlí sama a já si ji chci adoptovat..." Esme se usmála, ale ostatní se netváříli moc dobře. ,,Carlise snad nechceš si tady přivést člověka" musel jsem jim to více vysvětlit ,,ale ona není člověk, má modrou krev. Hodně dlouho mi trvalo vymyslet plán jak to utajit před jinými lékaři " všichni nahodili nechápavou náladu ,,chci jí tu aby jsme zjistili co je zač, ale musíme na ni dávat pozor"
Mia
Potom co Carlise odešel jsem usnula, byla jsem strašně unavená. Probudila jsem se a než jsem stihla zaostřit promluvil na mě zase ten úchvatný hlas ,,už si vzůru?" Otočila jsem se a ucukla. Byl tam zase DR. Cullen. ,,ano" slušně odpověděla.,,jelikož ti není 18" začal a věděla jsem, že to nebude nic dobrýho ,,tak by si správně měla žít v děckém domově" jen co to dořekl byla jsem šokovaná. ,,ale je tu možnost, že bych si tě mohl adoptovat jestli chceš" dřív než jsem se stihla vzpamatovat moje pusa vykřikla ,,ano prosím !!!" A od týden později jsem se stěhovala. Carlise mě autem odvezl domů. Div mi nespadla brada, bylo to překrásná vila uprostřed lesa. Vešla jsem dovnitř a stálá tam celá rodina Cullenů. Všichni se semnou přátelsky seznámili, až na jednoho. Jmenoval se nějak Eda? Ne byl to Edward tím jsem si byla jistá. Pořád si mě prohlížel od hlavy k patě. Byla jsem z toho nervózní. Esme mi ukázala pokoj a mě spadla brada. Byl tak prostorný  a navíc s koupelnou. V rohu stál psací stůl a na něm nejnovější model notebooku. Na druhé straně byla postel, měla kolem sebe závěsy a na nich kytky byla překrasná. Neměla jsem nic a teď mám vše.