Problémy otaku aneb jak si neztrhat nervy

49. Fullmetal Alchemist

Tohle se stalo asi dva-tři roky zpátky, kdy jsem si stáhla Fullmetal Alchemist s českým dabingem, pro experiment, jestli to bude ucházející nebo naprosto na prd dabing. (Předtím jsem ho neviděla.) Potom, co jsem zjistila, že Eda dabuje Jan Maxián, jsem se rozhodla, že to snad nějak půjde sledovat. Tak jsem si to přetáhla na flashku, abych si to mohla pustit na Televizi.

Když jsem se dostala k...myslím, že to byla asi osmá epizoda. Já sice nebudu říkat co, ale stalo se tam něco z čeho se mi zvedl kufr, protože mám hodně slabý žaludek. (Pokud chcete vědět, co se tam stalo, můžete se na to podívat sami. Pokud chcete cz dabing najdete ho Ulož.to)

Vypla jsem to a chvíli vyděšeně pozorovala televizi. Pak jsem asi deset minut přecházela po bytě, abych se uklidnila, ale nepomohlo to (překvapivě 😅). Tak jsem se šla osprchovat, protože jsem si naivně myslela, že ze sebe ten strach smyju nebo mě teplá voda uklidní. Ať tak či onak moc to taky nepomohlo. Tak jsem si udělala velice pracnou večeři - chleba s máslem a šunkou - sedla si ke stolu a propalovala přitom pohledem onu televizi. Pak mi došlo, že televize za to nemůže a přesunula svůj pohled na ovladač, který mi ležel vedle ruky.
Když mi došlo, že ani ten za to nemůže, zvedla jsem se, vyndala flashku z televize, chvíli se na ní znechuceně dívala -pořád s chlebem v puse - zapojila ji do notebooku a všechny díly smazala.

Už jsem se nebála, jen jsem měla nepříjemný pocit. Pak jsem měla noční můry.

Tak a proto, se nikdy nedívám na horory, hororové anime ani nic podobnýho. Prostě jsem srab.

Ohayo~