Z předešlé kapitoly: S tím Mashiro položil hovor a oblékl si kalhoty. Křídla mu nešla rozvázat, tak musel jít po svých až k Shotovi.
/Jsi můj hrdina Shoto.../
/Z pohledu Mashira/
-Čas 20:30-
Když jsem šel po svých skučel jsem bolestí, zadek mě bolel hodně, ale s křídly to bylo horší. Byly utaženy až moc silně a po tom co se mi stalo tak jsem neměl sílu na to je rozvázat. Když jsem k němu došel začal jsem ťukat na dveře a měl jsem co dělat abych znova nebrečel.
Po chvilce se otevřeli dveře a tam stál ustaraný Shoto. "Mashiro..." Řekl a pustil mě dovnitř. Já rychle vešel dovnitř a spadl jsem na kolena, ta bolest se už nedala snést. Shoto ke mě přispěchal a když si všiml mých křídel tak je začal rozvazovat. Já tiše brečel a koukal na zem. Shoto mě poté obejmul a jemně siě přitiskl na hruď. "Shh... V pořádku, jsem tady a budu tu.. Vše bude v pořádku.." Jemně mě hladil po vlasech a držel mě u své hrudi. Já schoval obličej do jeho hrudi.
Po nějaké chvilce jsem se odtáhl a podíval jsem se do jeho očí. On mi pohled oplatil. V jeho očích byla vidět starost, smutek a trošku zlost. "Co se stalo... Klidně můžeš pomalu.. Máme dost času na to aby jsi mi to řekl.." Řekl jemným hlasem a sedl si se mnou na gauč. Já se nadechl a podíval jsem se na něj. "B-Byl u mě Shigaraki.. Byl nasraný že jsem byl s tebou venku a ještě říkal, že patřím jemu... Potom mě natiskl na z-zeď.." Řekl jsem mezi vzlyky. "Copak se stalo dál?.. A neboj se.. Už nedovolím, aby se to znova stalo." Řekl opatrně a jemně mě pohladil po rameni. "P-Pak mě hodil na postel a když jsem se chtěl bránit tak mi svázal křídla, abych nic nemohl dělat..." Po tváři se mi zase začali kutálet slzy, když jsem pokračoval ve vyprávění. "A-A pak mě znásilnil a hned odešel..." Začal jsem znova brečet. Bylo to strašné, furt jsem na sobě cítil jeho doteky.
Shoto mě políbil do vlasů a jemně mě přitiskl na svou hruď. "Můžeš být u mě, pochybuji že se tam chceš vrátit po tom co se ti tam stalo.." Dodal a podíval se na mě. Já jsem se podíval na něj a poté jsem sklopil zrak. "Nebude ti to vadit? Nechci být na obtíž.." Zamumlal jsem. Shoto mě jemně sevřel v obětí. "Nebudeš na obtíž.. Budu rád když tu budeš.." Řekl a pohladil mě po tváři. "A teď pojď, napustím ti horkou vanu a pak ti ještě udělám jídlo." S těmito slovy se vydal do koupelny, kde mi začal napouštět vanu. Já jen seděl na gauči a trošku jsme se koukal kolem. Po chvilce se vrátil a podíval se na mě. "Ještě ti donesu ručník a moje oblečení.." Řekl a zmizel v jeho pokoji. Hned se po chvíli vrátil a podal mi ručník s jeho tepláky a tričkem na spaní. "Tady to máš.. Buď tam jak dlouho chceš já mezitím udělám jídlo." Usmál se a šel do kuchyně.
Já mezitím šel do koupelny a špinavé oblečení jsem hodil na hromádku. Povzdychl jsem si a vlezl jsem do vany. Hlavu jsem si opřel o zeď a na chvilku jsem zavřel oči a začal relaxovat. Bylo to příjemné a byl jsem za Shota vděčný. Zamiloval jsem se do něj až po uši.
Po 15 minutách jsem vylezl z vany. Po osušení jsem si oblékl věci Shota a šel jsem za ním do kuchyně, kde připravoval salát s kuřecím masem. "Jaká byla vana?" Zeptal se mě při krájení masa. "Byla úžasná.." Trošku jsem se usmál a sedl jsem si na židli a pozoroval jsem ho. Shoto se usmál a poté mi servíroval salát. "Tady to máš.. Snad ti bude chutnat"Já sem si ho hned vzal a začal jsem jíst. Byl jsem rád, že tu Shoto byla že mi takto pomáhal. Shoto se na mně usmál a sednul se vedle mě, abych se necítil sám. "Chceš se potom kouknout na jeden film? Nebo půjdeme rovnou spát?" Jemně se mě zeptal a omotal okolo mě jednu ruku. Tou rukou kde měl svůj ohnivý quirk. Já se k němu přitulil a cítil jsem se lépe. "Můžeme se pustit klidně jeden film, ale žádný horor. Z těch mám hrůzu." Nervózně jsem se zasmál. Shoto se zasmál také a kývl. "Neboj se, já z nich mám také strach.."
ČTEŠ
(Ne) Zrádný hrdina
FanfictionMladý Mashiro Osamu Kawasaki je 17-ti letý chlapec, který se chce stát hrdinou jako každý teenager. Je jedním kdo má více než jeden quirk. Přesněji řečeno má 2. Zamiluje se do padoucha? Bude zneužívaný nebo ne? Jestli ano, zachrání ho někdo?