17.

3.8K 129 6
                                    

Doprdele, kdo kurva zvoní ve 4 ráno, přišla jsem z klubu před hodinou a hned usla, nějaký blbec si spletl byt nebo co ?! Vylezu z mé krásné postele jen v tričku, spodním prádle a velice pomalým krokem se přesunu do chodby. Někdo se do toho bytu chce vážně dostat už tři minuty mi buší do dveří.
„Už jdu sakra." zakřičím.
Otevřu dveře a nedokážu uvěřit svým očím. Stojí tam Petr, totálně promočený, opilý a zmlacený ? On ho někdo zmlátil ? Sakra práce, pomalu ho pustím dovnitř.
„Co se ti proboha stalo?" řeknu a lehce ho chytnu za rameno.
„Já já se se..." nedořekne to, protože ho zastavím.
„To je jedno, řekneš mi to zítra, dobře?" povím mu. On jen lehce kývne. Nachvilku ho pustím, abych mohla zamknout hlavní dveře. Petr se pomalými kroky přesune do jediných otevřených dveřích na chodbě, což je můj pokoj. Bežím za nim, protože mám strach, že sebou někde mrdne o zem. No naneštěstí si to zamířil přímo do mojí postele, kde se rozvalil, už bez trika, nechápu jak si ho tak rychle sundal. Začal si pomalu sundavat i kalhoty, já jsem na něho jen pobaveně koukala. Když se mu to konečně povedlo, lehl si na bok a usnul.
Co si budeme mohla jsem si lehnout k Sabině, ale kdo by to v téhle situaci udělal. Lehla jsem si k němu a přikryla nás peřinou, venku byla krásná bouřka. Já se těšila na ráno až mi to všechno vysvětlí.

....... ráno.......

Když jsem se probudila, Petr ještě spal, tak jsem ho nechala a šla udělat snídani. Udělála jsem si čaj a vzala si to do obýváku s knížkou, když jsem dočítala kapitolu uslyšela jsem ránu. Rychle jsem se zvedla a šla se podívat ke mně do pokoje. Petr ležel na zemi, musela jsem se začít smát.
„To není vtipný, mám doma větší postel, což sama dobře víš." mrkl na mě a začal se zvedat.
„Chceš něco k jídlu nebo pití ?" zeptám se a dělám, že jsem tu narážku na jeho postel neslyšela.
„Jo vlastně chci."
„Fajn, ale prvně mi řekni, co se včera stalo." řeknu a čekám na jeho reakci.
„ Jestli mi dáš něco na tu bolest hlavy tak ti to klidně řeknu." usměje se.
„Pojď za mnou." vedu ho do kuchyně, kde najdu malý bílý prášek a podám mu ho.
„Díky, kde mám začít ?"
„Od začátku nejlépe." posadíme se u stolu naproti sobě.
„No tak jsme měli koncert, byla tam se mnou i Nela. Šli jsme do klubu k vám a přišel tam i Dominik."přeruším ho a řeknu
„Jako Dominik ? Jako Nik? "
„Jo, byl tam s námi no. Jako nepíčoval nijak na mě. Šel jsem za známými pokecat a tak. No vrátím se po půl hodině a ta děvka na něm sedí a líbá ho. "
„To ne! To je kráva." znovu ho přeruším.
„Nojo, tak jsem se ožral a napsal jsem Calinovi a Markovi. Ti dva mi řekli ať jdu k tobě, protože jsem neměl kde spát. Nela měla naše klíčky od hotelu a opravdu jsem neměl náladu s ni teď něco řešit. " nemůžu tomu uvěřit, to je taková blbka.
„To stále nevysvětluje tvoje modřiny, jo a chceš na to led?" řeknu
„Jo prosím. No protože jsem se ožral jak hovado a pak potkal Dominka u baru. Neudržel jsem se a vrazil mu, což on mně taky. Pak jsem se zvedl a odjel k tobě." dopoví příběh a já mu položím sáček s ledem na jeho modré oko. Chytí mi ruku a začne ji zlehka hladit. Usměju se na něho a dál mu chladím oko.

Ukaž mi, co s tebou dělá nocKde žijí příběhy. Začni objevovat