2.

7.6K 159 2
                                    

Ráno jsem se probudila v neznámém pokoji, byla jsem úplně v šoku. Podívala jsem se na druhou stranu postele a jakmile jsem uviděla to tetování, všechno se mi vybavilo.

Flashback

Tancovala jsem s klukem, který se podle všeho jmenoval Marek. Byl dost pěkný, jeho temné oči mi viděly až do duše. Pomalu jsme se k sobě začali naklánět, když mě někdo zničeho nic popadl za pas a stáhl mě k sobě na klín. Byl to Petr, začal mi něco šeptat do ucha. Vůbec jsem mu nerozuměla a proto jsem pouze kývla a usmála se, vypadalo to jako kdyby zrovna na tohle čekal. Ihned se se mnou zvedl, chytl mě za ruku a táhl k jeho autu. Začala jsme se hrozně smát, protože zrovna v ten moment v klubu začali hrát jeho písničku. On se na mě pouze nechápavě koukl, byla jsem děsně opilá a bůhví, co všechno jsem měla v sobě, proto jsem se na něho podívala a s úsměvem řekla „směju se, protože tvoje písničky jsou děsný a naprosto o ničem." On se na mě naštvaně podíval a doslova se mnou hodil na kapotu nějakého auta. Jednou rukou položenou na mých zádech mě k sobě tiskl, v druhé pevně svíral mé vlasy.
„Hej, ty jsi taková provokatérka." Začne mě vášnivě líbat, jazykem nemilosrdně rozráží mé rty.

V tu ránu se mi v žilách začne vařit krev a polibek mu se stejnou nemilosrdností oplácím. Strašně moc chci ty jeho rty cítím i na jiné části mého těla.
„Stojí mě všechny síly, abych tě teď hned neošukal na kapotě toho auto. Jenom proto, abych ti dokázala, že jsi a budeš moje. A že když tě budu chtít zdrogovat, tak to prostě udělám." zavrčí. „A teď si laskavě nastup do toho podělaného auta a už radši nemluv." vtiskne mi dost hrubý polibek. Jen na něho doslova čumím, ale radši udělám to co mi řekl. Pak si jen pamatuju, jak řekl taxikáři jeho adresu hotelu.
Během deseti minut jsme u něho na hotelu. Čapne mě za ruku a vede do svého pokoje, bez jakéhokoli zaváhání.

Petr v pokoji rozsvítí malou lampičku a tvrdě se na mě podívá. „Promiň, prosím nezlob se na mě." zašeptám. Jeho pohled se, ale nezmění, kouká na mě s ledově modrýma očima. „Omlouvám se za urážení tvých písniček, jsem jen blbá a nechápu jejich význam. Což je pouze a jen moje chyba." zašeptám k němu už podruhé. Žádná reakce. „Děsíš mě." vydechnu, neschopná od něho odtrhnout zrak.
Zavře oči a lehce se usměje. „Otoč se, chci z tebe strhat tvoje oblečení." řekne tiše. „Cože ?!" odpovím nechápavě. „Buď to můžu udělat s tvým souhlasem a nebo taky ne." řekne s lehkým úsměvem. Můj strach okamžitě vystřídá touha, bez zaváhání se poslušně otočím. Petr mi odhrnuje vlasy ze zad a lehce mi přiloží ukazováček k šíji, bolestně pomalu jim sjíždí dolů po mé páteři. Jeho prst se zastavuje v půli mých zad, chytne látku do své ruky a přitáhne si mě ještě blíž k tělu. Cítím z něho teplo, sklání se k mému krku. Lehkými polibky si prolíná cestu až k mému rameni. Petr bere do prstů zip mých šatů. Velmi pomalu ho rozepíná. Mezitím se jeho rty dál pohybují a jemně sají mou kůži. V tomhle je až mučivě dobrý. Začínám se pod jeho doteky lehce vlnit. „Budeš se muset naučit stát v klidu." pošeptá mi do ucha. Šaty mi začnou klouzat k nohám. „Žádná podprsenka, slečno Wagnerová. To se mi, ale zatraceně líbí."
Natáhne přede mě ruce a sevře má prsa v dlaních, okamžitě mi tvrdnou bradavky.
„Zvedni ruce a dej mi je kolem krku." přikáže. Bez zaváhání poslechnu, nevím jestli to je tím, že mi v žilách proudí alkohol nebo drogy, ale sakra, ten kluk je neodolatelný. Tím pohybem se mi zvedají bradavky a tlačí se pevněji do jeho dlaní. Zapletu si svoje prsty do jeho blonďatých vlasů a jemně ho za ně zatahám. Dlouhými prsty mi začne masírovat bradavky, zavzdychám. „Měl bych tě udělat takhle?" zašeptá. „Ne, takhle ne." odpovím mu. Přestává mě dráždit rukama a jemně mi skousne ušní lalůček.„Nicméně si mě dost urazila, tak tě možná nenechám vyvrcholit vůbec." Znovu se vrátí k mým bradavkám, převaluje si je mezi prsty. Otřu se o něho pěkně ze strany na stranu. Rukama se přesune na mé boky,  zahákne si prsty za moje kalhotky a začne je trhat. Pak posune ruce ještě níž a pomalu do mě vnikne jedním prstem. Prudce mě otočí čelem k sobě. „Hádám, že tvůj přítel tak dobrý jako já nebude." zašeptá mi do rtů. Nic na to nemůžu říct, jsem úplně na pokraji sil. „Svlékni mě." poručí tiše. Vztáhnu ruce k jeho tričku a přetáhnu mu ho přes hlavu. Uchopí moje ruce a přitiskne si ji ke svému rozkroku. „Tohle se mnou děláš." řekne a v jeho očích se zalesknou malé jiskry. „Dělej trošku, už chci být v tobě."
Strknu do něho, abych ho povalila na postel. Když na ni padá, usměje se. Sednu si vedle něj, zasouvám mu prsty za lem kalhot a přitom si všimnu úžasné stezky jemných chloupků směřující k cíli mé cesty. Chvíli ho trápím s pomalými pohyby mých prstů při rozepínaní jeho kalhot. Když mu už konečně sundám kalhoty i boxerky, je celý jenom můj. Předkloním se, vlasy mi padají podél obličeje a beru ho do úst. Přisaju ho lehce a mocně. Jeho boky se pode mnou divoce zvednou.
„Ježíši, Sáro, brzdi." zasténá. Narovnám se „Ty. Nahoře. To teď chci." řekne lehce zadýchaný. Naštěstí ani kondom nepotřebujeme, beru prášky. Lehce mě zvedne a posadí mě obkročmo na klín. Zavzdychám mu přímo do úst. Propne boky a zároveň s nimi začne mučivě pomalu kroutit. „Rychleji." zašeptám. Usměje se a vyslyší moji prosbu. Bože je tak sexy. Začnu se hýbat nahoru a dolů. Jeho oči planou divokým očekáváním. Společně nacházíme rytmus. Je to tak skvělé. Patří mi a já v tuto chvíli patřím jemu. Tahle myšlenka mě dostane až na vrchol. Zatímco on mi dost silně zatíná prsty do boků. Sakra, je mi jasné, že tam ráno najdu pár modřin. Zachvíli mě na vrchol následuje i on. Padám mu na hruď, dočista bez sil.
Konec flashbacku
„Doprdele." je první věc, kterou řeknu.

Ukaž mi, co s tebou dělá nocKde žijí příběhy. Začni objevovat