Wattchatovské rýmování

10.

Nesmíš se tím nechat zviklat,
ze stromu si vem příklad.
Jsi silný jak strom,
když do tebe uhodí hrom.

Ale ty nepadáš k zemi,
přátelé jsou dobré uzemnění,
nikdy není pozdě na prozření,
i když ti je na umření.

Tak vzlétni k oblakům,
dotkni se nebe.
Přidej se ke ptákům,
unikni chamtivým zrakům.

Než stáhnou kůži z tebe,
zaprodají tvou duši místo sebe.
Jak Marsyas u stromu zůstaneš viset,
jen na to zkus nemyslet.

Z vlastního stínu oprátku máš,
na konci tunelu tma, to dávno znáš.
Bude to bolet dál to víš,
ale osud svůj nezměníš.

Někdo jiný určil ti směr,
smrtka zas vyjde na duší sběr.
Vezme si tvou, i naši,
jdem společně, mi staří známí braši.

Jdem společně vstříc konci,
hezky nám zvoní zvonci.
Jak kráčeli dřív zelení branci
Přebolí to někdy?
Bude lépe jindy?