3.

34 3 2
                                    

Z pohledu Christine:

Od rána jsme s Theresou stěhovaly všechny její věci od Adama, rozhodla se to ukončit.

Sice jsem jí to musela ještě párkrát vysvětlit, ale nakonec dala na mé rady.

„Jsi v pohodě?" Hlasitě jsem oddechovala, když jsme zrovna seděly na autobusové zastávce s posledními taškami.

„Jo, ale bojím se, že mě bude otravovat." Povzdechla si, cítila jsem, že měla strach.

„Neboj, teď začíná část tvého nového života." Utěšovala jsem ji a začesala si spadlý vlas za ucho.

Otočila jsem hlavou doprava, abych zkontrolova zda už nejede náš autobus, ale místo toho jsem zahlídla Justina ve svém autě. Těžce jsem polkla.

Co tady dělá.

„Thereso, je to Justin?" Zeptala jsem se a ta se podívala mým směrem. „Přijde to jenom mně, nebo jede za námi?"Podívaly jsme se na sebe s nechapajícím výrazem ve tváří.

Justin přibrzdil u autobusové zastávky a stáhnul okýnko u spolujezdce. „Holky chcete někam hodit?"

Podívala jsem se rychle na Theresu, abych podle jejího výrazu rozpoznala reakci.

„Když už jsi zastavil, tak asi jo." Uchechtla se. Všimla jsem si, že Theresa byla nervozní z toho co se právě odehrávalo, avšak já to nedala znát.

Takové chování, jsem u ní neznala. Vždy byla sebejistá a na můj vkus až moc drsná.

S taškami jsme nastoupily do auta a zavřely za sebou dveře. „Kam to bude?" Zeptal se Justin a podíval se do zrcátka, aby na nás viděl.

„Na školní ubytovnu, prosím." Pousmála jsem se nad tím jakým tónem to řekla. Mlčky jsem seděla a koukala z okna. Pravou rukou jsem přidržovala tašky na mých nohách.

„Co tam?" Zeptal se Justin a podíval se opět rychle do zrcátka, zrovna když jsem se podívala já. Pousmál se na mě a dál se věnoval řízení.

„Tam teď bydlím" zašeptala Theresa, nechtěla to říkat, ale stejně by to věděl, když chodíme do stejné školy.

Justin nám pomohl s taškami před vrata školního areálu a rozhlédl se kolem. „Moc děkujem." Poděkovala Theresa Justinovi, když jsem se snažila odemknout vrata.

Dělalo to divné zvuky a až po pár minutách, jsem je konečně odemkla. Oddechla jsem si a otočila se jejich směrem.

„Tak ahoj, v pondělí" Usmál se Justin a zachrastil klíčky od auta, „Ještě jednou díky" řekla jsem a pomalu se otáčela s taškami v rukách zády, Theresa už pomalu šla.

„Tak za to půjdem na to rande" šibalsky se usmál. „To si ještě rozmyslím," poznamenala jsem a on se zamračil.

Nevěnovala jsem tomu žádnou pozornost, nemůžu mu dát najevo, že nade mnou má kontrolu.

Otočila jsem se a pokračovala za Theresou do jejího nového pokoje.

„Prý jel za svoji přítelkyní," vyslovila, když jsme vybalovaly její oblečení a skládaly jsme ho do skříně, která byla dost vysoká.

Stála jsem na židli, Theresa mi poskládané prádlo dala do ruky a já ho jen dala do správné poličky.

„Cože? Od kdy má Justin holku?" Zasmála jsem se, ale uvnitř jsem se nesmála, chtěla jsem znát každý detail.

Proč by mně zval na rande, když je zadaný. Svráštila jsem čelo a mé srdce začlo zrychleně bít.

„Prý spolu už jednou chodili, tenkrát se rozešli když jsme nastupovali do druhého ročníku, pamatuješ?" Slezla jsem ze židle a posadila se ke stolku, který tu byl.

MistakenKde žijí příběhy. Začni objevovat