Craving Blood * Vkook * Taekook *

Návrat do práce

Jungkook
Za chvilku má přijet Taehyung a já mám pořád žaludek vzhůru nohama. Nevím jestli mu to mám říct nebo pár dní počkat a zkoušet to dál. "Crrr.." rozezněl se zvonek po domě a já šel otevřít "Ahoj krasavče.." políbil mě Taehyung na čelo "Um.. Ahoj.." sklopil jsem hlavu a odstoupil ze dveří. "Tak jak ti chutnala ta ranní mňamka?.." zeptal se mě když si sundával bundu a boty. "Jo.. Ehm.. Byla výborná.." znervózněl jsem a radši odešel do kuchyně.

"Ahh~.. Chyběl jsi mi... I když se pořád trošku zlobím..." objal mě zezadu, přitiskl co nejblíž k sobě a zavrněl mi do ouška. "J-já.. Budu muset jít.." odtáhl jsem se od něho "Nemůžeš si vzít na dnešek volno?.. Chtěl bych ti něco říct.." znovu mě objal, ale tentokrát se mi koukal do očí. Sklopil jsem hlavu, protože jsem se cítil špatně kvůli tomu kelímku.

"Nemůžu promiň.. Už jsem tam pár dní nebyl.." odtáhl se od něho vší silou a přemýstil se do chodby pro boty. "Um.. Vrátím se kolem 2 ráno.. Tak deky jsou v ložnici nahoře ve skříni a kdyby ses chtěl osprchovat tak ručníky jsou pod umyvadlem.." obul jsem se a snažil se co nejrychleji odejít, ale Taehyung mě stihl zastavit "A pusa na rozloučenou nebude?!.." chytil mě za boky a vlepil mi pořádný polibek.

"Ah~.. Mm.. T-Tae.." zasténal jsem mezi polibky, které začínaly být dravější a vášnivější než předtím.
"Mmm.. musím už jít..." odstrčil jsem se od něho "Dobře.. Ne že na sebe necháš od někoho sahat.. To by ani jeden z vás nepřežil." ušklíbl se na mě, já jen přikývl a zmizel ze dveří pryč.

Dorazil jsem do baru, kde už byl Max s hadrem v ruce "Ahoj.. Tak jsem tady.." pozdravil jsem Maxe s úsměvem na tváři "Jungkooku!!..." přemýstil se rychlostně ke mě a obmotal mi ruce kolem těla. "Promluvíme si.." řekl rozrušeně "Ne.. V pohodě.. Chápu proč jsi mi to neřekl.. A já jsem hloupej, že jsem si toho ani nevšiml.." podíval se na mě s údivem a zavrtěl hlavou v nesouhlas. "Nejsi hloupý... A.. Ty.. Jak.. Kdy..." prohlížel si každý kousíček na mém těle.

"Ehm.. No.. Víš.. Tak nějak se to stalo.. Den před narozkama.." usmál jsem se na něho a Max jen přikývl. "Dobře.. Tak jdeme pracovat už začínají chodit zákazníci.. Jo Kookie.. Dneska máme akci 1+1 zdarma takže tady bude živo.." zasmál se na mě a já na něho hodil vraždící pohled. Na nic jsem nečekal a šel se převlíct do naší kanceláře, kde máme skříňky s věcmi.

Uběhlo několik hodin a já byl neskutečně vyřízený, měl jsem hlad a díky tomu jsem se nemohl pořádně soustředit."Jsi v pořádku?.." zamával mi Max před obličejem "Uh.. Jo promiň.." popadl mě za ruku a odtáhl pryč "Jedl si?.. Máš hlad?.." začal mi sahat na čelo jak kdybych měl horečku "Jsem v pohodě.. Vážně... Musíme se vrátit.. Tak pojď.." obešel jsem ho a vrátil se k nalévání panáků.

Bylo půl 3 ráno když už se to konečně uklidnilo. "Už můžeš jít.. Zvládnu to tady.." rozcuchal mi vlasy a šel vyhodit poslední zbytky lidí. Vždycky se najde někdo kdo nechce odejít, je protivný nebo až moc úchylný, ale Max to pokaždé zvládne sám.

Převlékl jsem se a chystal se k odchodu "Děkuju, že jsi dneska přišel.. Dost mi to pomohlo.. Poslední dobou sem chodí víc lidí.. Nejspíš budu muset najít dalšího brigádníka.." poškrábal se nervózně po zátylku "Promiň.. Neměl jsem se na tebe tak vykašlat.. Přijdu i dneska.. Počítej se mnou.." Max přišel blíž, objal mě a zadíval se mi do očí "Najez se a pořádně si odpočiň.." pohladil mě po tváři a já cítil, že se propadnu studem. "Eh.. Neboj.. Tak ahoj.." zamával jsem mu ze dveří a namířil si to přímo domů.