16.část

404 11 1
                                    

L: Julie přestan se takhle chovat. Pokud neodejdeš, tak tady můžeš rovnou zůstat a už se nevracet domu
J: v pohodě mami, já tu ráda zůstanu
L: to nemyslis vážně!?
J: myslím
L: co jsi sní udělala Týno!?
T: já, proč bych s ní měla něco dělat?
J: mami přestan, Týnka se mnou nic nedělala. Je to jen moje rozhodnutí, že tu zůstanu
Š: nech je být, vůbec to s nima nemá cenu. Jdeme radši
L: ještě jsme spolu neskončily Týno
T: opravdu se vám nebojim!
L: boj se holčičko, boj!

Přišel Janek.

J: No dobrý den, co tu děláte?
L: ty se do toho nestarej!
J: řeknu vám jedinou věc, okamžitě vypadněte, tady nemáte co dělat a Tynu nechte být, nestresujte ji!
T: Janečku, to nemusis. My už jsme si to vyříkali a navíc už je na odchodu, že!?
L: fajn, ale tímhle to neskončilo holčičko. Jen počkej co ja dokážu.
T: nashledanou
J: nashledanou
L: nazdar

Julča odešla.

T: to jsi nemusel, ale děkuju❤
J: Týnko moje, za tohle se neděkuje.
T: já vim, ale jsem ráda, že jsi tam přišel a takto se mě zastal🙏❤. Miluju tě!
J: já tebe zlatí❤!
T: potřebuju s nečím pomoct.
J: jasně, pomůžu ti rád. O co jde?
T: ve stodole potřebuju narvat seno do pytlu a potřebuju vylézt nahoru po žebříku. No a víš jak my teď celkem nebylo dobře, tak bych chtěla, aby jsi mě kdyžtak chytil, kdyby se mi zamotala náhodou hlava a spadla bych. Však ty víš, že se mi to často stává, že se mi zamota hlava, když lezu nahoru.
J:  v pohodě. Rád ti pomůžu a dohlídnu na tebe.

Ve stodole:
Týnka leze tedy pomalu nahoru po žebříku a na poslední šprincli se jí zamotala hlava a spadla  dolu. Naštěstí jí Janek včas chytil, takže nic vážného se nestalo. Položil jí na zem a snažil se jí pomoci.

J: Tyno, jsi v pohodě?
Týna ale nereagovala, tak jí odnes Bětě, aby se na ní podívala.
B: Týnko prober se.
J: jak to vypadá Běto, je to vážné?
B: počkej
B: dobře, není to vážné, jen je unavena a zamotala se jí hlava, takže si potřebuje odpočinout a lehnout si.
Janek ji tedy odnesl do pokoje, aby se prospala. Byl už na odchodu, ale nestačil ani otevřít dveře a Týna se už probouzela.
T: Janku.
J: Týnko, to jsem rád, že jsi v pořádku. Strašně jsem se o tebe bál.
A dal jí pusu na pusu.
T: co se stalo?
J: spadla jsi ze žebříku ve stodole, ale naštěstí jsem tě chytil, takže si nespadla na zem. Víš co, tohle mi už nedělej, strašně jsem se o vás bál.
T: promin, miluju tě a děkuju❤
J: ja tebe, nikdy bych nedovolil, aby se ti něco stalo.

•Jsem v tom ||Slunečná☀|| Kde žijí příběhy. Začni objevovat