Týna jí uklidňovala a najednou zazvonil mobil.
T: Julčo, to je tvuj mobil?
J: to nevim, asi ano.
T: kdo volá?Julca se podívala na mobil a řekla:
J: Martin
T: tak to zvedni, ne?
J: proč bych měla?
T: tak bylo by to fajn, třeba by ti to i vysvětlil.
J: No ja nevim
T: zvedni to, hned!
J: dobře, hlavně se nerozčilujTelefonát:
J: co potrebujes?
M: ahoj, nechtěla by jsi jít zítra na večeři?
J: proč bych měla? Dneska si se taky na mě vykašlal
M: promiň, já jsem ti chtěl zavolat, ale úplně jsem na to zapomněl. Opravdu se omlouvám.
J: No fajn, zítra, ale pokud neprijdes, tak už ani nevolej jasný?
M: slibuju, takže zítra v půl 7?
J: dobře
M: ahojJulča to položila.
T: No vidíš, zavolal, sice trochu pozdě, ale zavolal.
J: No jo, jenže teď to vypadá, jak kdybych mu kývla na vše a jako kdyby si se mnou mohl dělat co chceTýna šla s Julčou si ven sednout na lavičku a hádejte kdo tam přišel, no Štěpán s Lídou. Dříve totiž Lída dělala Týně naschvály, takže se Týna pokusila Lídu vyhodit.
T: Co tu děláte?
L: jak co tu děláme, co ti je do toho?
T: co mi je do toho?! Takže je to náš pozemek, ne tvůj Lído.
Š: mami, nech toho.
L: nezastavej se jí!
Š: já se jí nezastávám!
L: zastavas
Š: ne, a už ticho. Jdeme mami.
L: nejdu nikam, tohle si přece nenecháme líbit. A ty Julie běž domu, tady už nemáš co dělat.
J: mami nech toho už, nerozhoduj za mě už sakra. Vím, že jsi moje máma, ale sakra co je moc to je moc !
ČTEŠ
•Jsem v tom ||Slunečná☀||
Storie breviJak čas běžel, Týna byla těhotná a na statku byly samé aféry.