•Jsem v tom ||Slunečná☀||

7. část - jejich rozhovor rozhodne

Bylo pět hodin odpoledne a Týna se zrovna vracela domu z města.
T: Ahoj, Janku. Už jsem doma.
J: Ahoj, to jsem rád. Kdy budeš mít chvilku? Potřeboval bych ti něco říct.
T: Za chvilku, jen uklidním věci a převléknu se.
J: dobře, počkám na tebe nahoře v mém pokoji.
Týnka se na něj podívala s úsměvem na tváři a kývla hlavou, že ano. Týnka se převlékla do šatů a  ještě si na sebe vzala tmavě fialovou  látkovou čelenku. A vyrazila za Jankem.
T: Ahoj, zlato. Copak jsi mi potřeboval říci?
J:  No víš, jednou ráno mě napadlo, že jsme neměli ještě svatbu, A kdybychom jí někdy v budoucnu měli, tak jakou by jsi ji chtěla mít?
T: No to je strašně těžká a záludná otázka. Ale přála bych si jí mít krásnou, prožitou s tebou a s našimi přáteli. Nechci jí mít drahou a takovou nóbl, ale jen svatbu pro nás a přátelé a rodinu❤
T: proč se vůbec ptáš zlato?
J: ale jen kdyby nás to jednou do budoucna chytlo, tak abychom věděli co a jak chceme mít a jak to bude.
T: ❤❤ a ty by jsi chtěl jakou?
J: úplně to stejné. Jen rodina, my a přátelé, toť vše!
T: jsem strašně ráda, že se na všem shodneme.
J: to ja taky!
Janek se nezmínil o svém sešitu, který si schovává pod svým polštářem. Do něj si předtím zapsal i různé věci, které na té svatbě chce mít. I datum, které by vyhovovalo té svatbě. Prostě celkově vše o tom, jak a co má být. Nic o tom neřekl, takže to stále bylo tajemství.
Janek jen tak sputil mezi rozhovorem :
J: Týnko, víš že tě strašně miluju ty moje prdelko❤!
T: Janku můj, ty víš, že Ja tebe taky a z celého srdce.
J: musíš se teď šetřit, když čekáme to mimčo.
T: ja vim, ale někdo tu práci tady musí dělat:)
J: ty by jsi měla odpočívat, ale když mi slíbis, že budeš opatrná, tak můžeš dělat jen lehké práce, ano?!
T: dobře, slibuju ti. Budu na sebe a naše mimčo opatrná!
J: to jsem rád.
Druhý den Týnka vstala a šla do kuchyně se nasnidat. Do kuchyně přišel Janek a povídá: